naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023

Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...

Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007

Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

z nejčtenějších

Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005

Elektrické lokomotivy Siemens ES 64 U4 19. 8. 2005

Projekt elektrické horské dráhy přes Krkonoše z roku 1944 12. 11. 2023

naši partneři

praktické

RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » tratě » trať hrabovka – libeň (horní nádraží) v roce 2005

Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005

prohlédnout obrázky

text a foto: Martin Boháč
vloženo: 11. 9. 2005

Ačkoli od zahájení pravidelného elektrického provozu systémem 1,5 kV ss v Praze uplynulo 2. května 2005 již 77 let, a 15. května 43 let od jeho přepnutí na 3 kV ss, stále se na několika místech dají nalézt památky na tento provoz. Jsou to jednak torza a části nepoužívaných stožárů, ale také dodnes stojící stožáry využívané. Několik nýtovaných příhradových stožárů stojí v prostoru Hlavního nádraží, několik ve Vršovicích (dva jsou přímo u portálu prostředního vinohradského tunelu) a několik na Smíchově (na spojkách mezi osobním a společným nádražím). Ovšem nejkompletnější dochovaný úsek je trať Hlavní nádraží – Hrabovka – Praha-Libeň, která je téměř výhradně osazena stožáry z roku 1928, a to včetně převěsů na Hrabovce. Na trati byly v letech 1926–28 použity firmami Křižík a BBC trubkové nosné stožáry a jako kotevní stožáry příhradové. V roce 1976 byly rekonstruovány armatury a výložníky, ale stožáry byly z velké části zachovány.

Historický snímek z oblasti Sluncová; v pozadí je patrná trať Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.

Trať v zářezu před Libní. V tomto místě se až do roku 2004 příliš nezměnilo. Oba snímky použity z knihy Století elektrických drah

Definitivní zánik této technické památky bude znamenat až probíhající výstavba tzv. Nového spojení, kdy bude zrušena trať Hlavní nádraží – Hrabovka a částečně změněna trasa trati Hrabovka – Libeň. Pojďme se na několika snímcích podívat na současnou podobu tohoto úseku. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí všechny snímky z července 2005.

Prvním dochovaným původním stožárem je tento příhradový hned pod Hlavním nádražím, který byl v rámci úprav při vybudování přemostění U Bulhara dokonce opatřen novým nátěrem.

Původní trubkové stožáry pokračují až k mostu přes Husitskou ulici. Zde došlo při jeho výměně v roce 1994 k rekonstrukci trakčního vedení, a to až k Hrabovce.


Rychlíky, vedené stroji řad 150 a 350, sjíždějí od Hlavního nádraží stísněnou tratí k Hrabovce. Tato bezpochyby zajímavá spojka zakončí svou pestrou historii kvůli výstavbě Nového spojení už velmi brzo.

Původní trakční vedení opět začíná až od vjezdu do obvodu Hrabovka, kde se navíc dochovaly i původní příhradové stožáry s převěsy.

Jedinou změnou oproti roku 1928 je likvidace odstavného kolejiště i trolejí v obvodu někdejší zastávky Praha-Žižkov.


„Pantograf“ projíždí pod původním převěsem okolo vytrhaných odstavných kolejí. V opačném směru vjíždí do obvodu Masarykova nádraží jednotka řady 471, o sedmdesát let mladší než trakční vedení. listopad 2004
Pohled shora na prostor Hrabovky nabízejí tyto dva snímky, kde projíždí jeden z posledních vlaků Sn Praha-Libeň – Kladno, vedený strojem 751.230 a míjející lokomotivu 141.045. 22.5.2001

Za Hrabovkou začíná dvojkolejná traťová část popisovaného úseku. Jednalo o jedinou skutečnou dvojkolejku, elektrizovanou v roce 1928, ostatní tratě byly buď jednokolejné nebo se jednalo o souběhy.

Současný stav i blížící se konec zachycují následující snímky.



Pod příhradovým kotevním stožárem vyjíždí z Prahy jednotka řady 471.	O kousek dál je již stavba přeložky v místě bývalé vlečky v plném proudu.

Detaily provedení původních stožárů jsou patrné z dalších obrázků. Na většině stožárů se dodnes dochovaly původní izolátory zesilovacího vedení; jak je ze snímků vidět, byl u koleje z Libně na Hrabovku použit jeden zesilovací vodič, zatímco u opačné koleje vodiče dva.

Kolem celé trati je dobře patrná probíhající výstavba Nového spojení. Jak již bylo zmíněno, dotkne se jeho zprovoznění výrazně i této trati. V oblasti někdejšího hradla Sluncové bude trať přeložena do severnější stopy na mohutnou železobetonovou stěnu. Dnešní trať a stav prací na přeložce v červenci 2005 jsou vidět na těchto fotografiích.

V oblouku od Sluncové směrem k Libni jsou stožáry rozmístěny poměrně hustě.

Zde ještě detail provedení kotevního příhradového stožáru.

Pod nýtovanými příhradovými stožáry dalšího kotevního pole projíždí rychlík, vedený lokomotivou řady 151 – srovnej se snímkem z úvodu článku.

Dále trať podjíždí ulici Pod Krejcárkem a tramvajovou estakádu. Tuto oblast čekají velké změny: přibude zde nová estakáda silniční a nadjezd bude nahrazen novým v posunuté poloze. Na pilířích starého silničního podjezdu se dochovaly izolátory někdejšího zesilovacího vedení.

V úseku od budované silniční estakády až k podjezdu bývalé Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (TKPE) jsou již opět připraveny patky pro nové stožáry.

Úplný konec popisovaného trolejového úseku je před zmiňovaným železničním nadjezdem tratě 070, kde stojí poslední původní nýtované kotevní stožáry. Na pilířích nadjezdu jsou opět dochovány izolátory zesilovacího vedení.