Archiv do 11.července 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 07. července 2006 - 21:46:04         ad Stoupa: jste prosím nějak schopen doložit, že ČD platí za 1 kWh 1,5 Kč? Dost by se mi to hodilo. Děkuji. Mail je pod jménem. Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 07. července 2006 - 21:46:23         Já jsem pro! A když by se zrušily ty výhybny, resp. ty čtyřicítky v nich, aby se nemuselo se do kopce zase rozjíždět, tak by to byla paráda. ICQ 311-297-744 Stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 07:51:29       Ad P.Šmiral: Tisková zpráva 15.2.2006 http://www.zelpage.cz/index.php?oddil=48 (oddíl se bude posouvat, jak budou zprávy přibývat) 1,331 mld Kč/ 1,2 TWh = 1,11 Kč/kWh bez DPH (1,32 s DPH) To sem těch 1,5 Kč ještě přihoršil (mohou tam být zaokrouhlovací chyby). Jinak cenu ČD docela tají, od nich žádnou informaci nedostanete... Např DP Praha to netají, jejich cena je tušim 1,83 Kč/kWh bez DPH pro rok 2005. Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.11.231 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 11:02:32       "Výhybny Žhahov a Stodůlky měly opodstatnění v parním provozu, ale ne v elektrickém" Pokud byste počítal se Semmeringem výhradně pro sporadický nákladní provoz, tak byste mohl mít pravdu. I pár rychlíků byste tam bez větších obtíží procpal. Pokud by ale trať měla být schopna jak nákladního provozu, tak současně nějakého významnějšího osobního provozu, pak by ty výhybny byly sakra potřeba. Nebo dokonce zdvojkolejnění tam kde je to možné. Zkráceně, potřeba výhyben nezáleží až tak na trakci, ale na frekvenci vlaků. Dnes nikdo není schopen odpovědně říci, zda se skutečně jednou zkapacitní trať Hostivice-Bubny, nebo zda zvítězí chcememetristi v čele s BémoChalupou na plné čáře a vlaky od Kladna budou muset jezdit přes Semmering. Jak píše Kubrt, rekonstrukci a elektrifikaci Semmeringu je nutno posuzovat v širším kontextu, a tam je zatím příliš mnoho neznámých. Flexo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 11:07:17         Výhybny Žhahov a Stodůlky měly opodstatnění v parním provozu Zajímavý názor. Akorát, že tyto výhybny byly postaveny koncem osmdesátek, tedy během vrcholícího motorového provozu. Pavel_blaha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 7-2004 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 13:07:28         To přece nevadí, šotouši jsou odborníci. Holínky nebo hodinky, oboje se přece taky natahujou... "Přišel jsem se rozloučit a připomenout Ti, že jsem nezapomněl... na osmačtyřicátej!" Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6519 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 13:10:52         Takhle včera vypadala posváteční předvíkendová čokoládová "vyrovnávka". pod Noutonicemi.   Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1213 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 17:38:41         Osobáků z Kladna moc nikdy nebude Tohle je do jineho tematu, ale ja jsem presvedcen, ze poptvaka by byla, kdyby byla nabidka. Urcite ne tak velka jako pres Dejvice do centra, ale trasa pres Smichov, v budouci dobe fungujici mestske zeleznice, taky nabidne nezanedbatelnemu mnozstvi cestujicich zajimava spojeni, nejen Smchov, ale i Nusle, Vrsovice, Hostivar atd. Plus prestupy na hlavnim na dalkove vlaky (na podzemni hlavak moc neverim, i kdyz by se mi libil). Ale to je vse vzdalena budoucnost a nema moc smysl o tom diskutovat, munice na toto tema uz byl vystrilena mnohokrat a zatim to nelze jasne uzavrit. nafta 28 Kč/l (velkoobchodní cena ČD) To je docela dost, ne? Nebylo by lepsi tankovat u Aralky? Na to, kolik nafty CD odebiraji, by tedy mohly mit lepsi cenu. Cena jen za drát by mohla být 3 MKč/km Nesmysl, za to nepostavis ani trolejbusovou stopu bez niceho dalsiho. Tech 12-15 je opravdu jen cista elektrifikace, kdyby to bylo i s "koridorizaci", tak je to daleko vic. Viz soucasna celkova rekonstrukce trati do Opavy, kde na 1 km jsou naklady asi 50 MKc. Elektrifikace je asi 1/3.. Nehlede k tomu, ze dratovat tu trat v dnesni podobe je nesmysl, jak uz jsem oargumentoval drive. Výhybny Žhahov a Stodůlky měly opodstatnění v parním provozu Tak to je sotovyrok tydne. Ty asi nejsi pametnik, ze? Pokud měnírny zahrneme do Rychlodráhy a využijeme stávající pro Smíchov, žádnou nepotřebujeme To je ono, cela ta oblast se musi resit komplexne, muzeme tomu rikat treba rychlodraha, ale bude to soubor mnoha staveb, jedna z nich bude i elektrifikace Semmering, ale Semmeringu opraveneho, castecne zdvoukolejneneho, navazujiho na jednom konci na letiste a na druhem na kapacitni spojeni Smichov-Vysehrad atd. Já jsem tím příspěvkem jen chtěl naznačit, jak by se při výpočtech mělo postupovat Presne takhle by se postupovat nemelo, vytrhnout neco z kontextu, spocitat denni usporu a tim tu sermovat. Minimalne je treba aspon zhruba uvazovat nejen prinosy, ale naklady. Stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 19:08:03       Provoz: ono už se něco najde, co se bude vozit směrem do Jenče a na Kladno Cena nafty pro ČD: Jestliže nejlevnější nafta u pumpy je 29,5 Kč a marže s dopravou asi 1+0,5+DPH, tak to dá skutečně necelých 28, o desetníky se hádat nebudem Potřeba výhyben: Dostali jste mě, Žvahov a Stodůlky otevřeli v roce 1989 Nemohu souhlasit s Bručounem, že potřeba výhyben nezáleží na trakci. Takže mějme vlak o 2000t. Parní mašinky by s ním nahoru jely dost pomalu (pokud vůbec)a jejich rychlost bych tak typnul na 20 km/h. Pokud tento vlak vemou 3 Bardotky, mohli by to místy vytlačit na 35-40 Km/h. S 2x163 by to táhlo tak 50-60 Km/h. A od rychlosti v mezistaničním úseku se jaksi odvozuje propustnost trati Elektrifikace v souvislostech: Souhlasím, že bez drátování Dejvice - Kladno by to příliš smysl nemělo. Také navazující kapacitní spojení by neuškodila. Ale jaksi si musíme uvědomit, že do Jenče je to převýšení 200m a na Kladno asi 220m. Tahat do tohodle kopce cokoliv dieselem se může v budoucnu docela prodražit. Až budou i ČD tankovat za 40, sranda to nebude (Ceny ropy, ekologická daňová reforma) Navíc, elektrika umožňuje rekuperaci (minimálně 471, v budoucnu snad i nějáká nákl loko), což zajisté příznivě ovlivní i finanční bilanci (energie a opotřebení brzd. Ale to se nám na diskusi nepodaří vypočítat. Dvojkolejná trať: Existuje hodně elektrifikovaných 1-kolejových tratí , asi Semmering aspoň do Zličína nechal tak, jen bych vyrovnal některé oblouky a odstranil pomalé. Ceny elektrifikace: To se nám asi také nepodaří odhadnout. Argumentovat tratí Ostrava - Opava je nesmysl. Rozvinutá délka rekonstrukce/elektrifikace je o dost vyšší než na Semmeringu, navíc se rekonstruují mraky nástupišť a staničních budov. Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.10.199 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 21:21:37       "Výhybny Žhahov a Stodůlky měly opodstatnění v parním provozu ... Tak to je sotovyrok tydne." Myslím, že tomu směle konkuruje tento výrok z jiné diskuse, který popírá nejen historii, ale i současnou realitu (autor výroku dokonce na té své realitě trvá): "210 ČD je v úseku hl.n. - Krč dvojkolejná." Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.22.213 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 21:35:08       Stoupa: Netvrdil jsem, že potřeba výhyben vůbec nezávisí na trakci. Trochu pochybuju, že tam elektriky budou s těžkými náklady do toho kopce přes Žvahov tak lítat. Kolikpa je tam asi promile? Taky nevím, proč tolik trváte na tom, že se má trať nechat téměř beze změny. Co když tu v budoucnu bude hustý provoz osobních vlaků od Kladna i rychlíků z letiště a z Rakovníka? Máte věštecké schopnosti, můžete hustý provoz vyloučit? Pokud máte nějaké nedostupné, a přitom správné, příznivé informace o "rychlodráze", tak sem s nimi! Slaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 12-2004 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 21:37:56         Mcbain: Taky přesně tyhle 3 Gagssy stály odpoledne ve Slaném a podle cedulek na nich bylo zřejmé, že jedou do Rakovníka...? Co tam? Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 323 Registrován: 11-2005 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 22:18:25         Kolikpa je tam asi promile? Žvahov leží na téměř 14 promile. ICQ 311-297-744 Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6525 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. července 2006 - 23:48:30         bylo zřejmé, že jedou do Rakovníka...? Nakládka pracích prášků do Polska. Pravidelné. Zajímavá relace ale je ten převoz Středokluky - Rakovník. Docela by stálo za spočítání, kolik je to vzdušnou čarou a kolik po kolejích. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.10.123 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 00:19:34       Středokluky - Rakovník Kudy to qakru obvykle jezdí? Přes Louny? Nebo přes Kladno-Kralupy-Podlešín? Docela se Rakoně (nebo jak se ta fabrika teď jmenuje) divím, že to radši nevozí kamionama. Nebo to ČD účtují jako kdyby se jezdilo přes Jeneč? Slaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 12-2004 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 00:35:41         Bručoun: Byla tam zapřažená barča směr Kralupy...Směr Louny už nejezdí ze Slaného žádný pravidelný náklad. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 9-2004 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 00:49:15         "210 ČD je v úseku hl.n. - Krč dvojkolejná." Diskutovat s panem Vaclavem Davidem nema vubec smysl, to by clovek musel jit vetu po vete, to me v tomto pripade nebavi Argumentovat tratí Ostrava - Opava je nesmysl. Proc? Jako priklad je to vyhovujici, i kdz pochopitelne ty trate jsou jine. Ale je to jednokolejna stejnosmerne elektrifikovana trat v aglomeraci. Jeden km jeji komplexni rekonstrukce stoji 50 MKc, za 3 MKc/km nepostavis ani sloupy.. A ze na obloukovitem Semmeringu jich bude potreba.. Nevim, proc si porad myslis, ze na Semmeringu bude dalsich 50 let (doba zivotnosti elektrifikace) takovy provoz jak dnes, a tudiz budou stacit Jinonice a smytec? Stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 08:51:59       Kolikpa je tam asi promile? Průměrně (Smíchov - Jeneč) 200/23= 8,7 promile. Tyhle tratě se stavěly do max 16-18, přesně to vážně nevím. Jednoduchý výpočet pro vlak 2000t na 18 prom: odpor stoupání 360 kN, valení 30 kN, vzduch 10 kN, celkem 400 kN. Při rychlosti 54 km/h potřebujem výkon 6MW, což by snad dvě 163 mohly dát Propustnost tratě I na jednkololejné trati lze zabezpečit vysoký dopravní výkon. Předpoklad je kvalitní ZZ. Takto sklonově náročná trať si koleduje o "lanovkový" způsob provozu. Ze Zličína a Smíchova vyjedou naráz vlaky (např. 471), vykřižují se v Jinonicích a pokud se trochu vychytá ZZ ve stylu ATO (GOA2) nemusí ani jedna zastavit. Při tom si budou krásně rekuperovat Celou trať (15 km) tak nezatíží na víc než 15-20 minut, tzn špičkově se tam dá zajistit interval 30 min. V sedlech se tam protáhne případný náklad. Kde je tedy problém? Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 09:48:34         Rozhodné stoupání 14 promile. PŠ Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6528 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 10:40:44         Bručoun - Docela se Rakoně (nebo jak se ta fabrika teď jmenuje) divím, že to radši nevozí kamionama. Nebo to ČD účtují jako kdyby se jezdilo přes Jeneč? To byly prázdné vágony od vykládky ve Středoklukách na nakládku v Rakovníku. Tam se nakládají do Polska a Rumunska. Ten prázdný převoz ČD samozřejmě nikomu neúčtují. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 11:04:35         Stoupa: Laskavě také nezapomeňte při svých vědeckých výpočtech, čím že je křivka výkonu ve vrchní části trakčního diagramu síla - rychlost omezena. Napovím vám - jde o oblast nizízkých rychlostí. Jinonice nejsou stanice, kde by se protijedoucí vlaky, zejména nákladní o 2000 t mohly vykřižovat i při sebelepším zab. zař bez zastavení. Na to ta stanice zase není tak dlouhá. Třeba jste to myslel tak, že ji spojíte druhou kolejí s výhybnou Žvahov. To by jste ale musel vše trochu osvětlit. Jen tak mimochodem, v případě silného provozu a existence jediné stanice ( Jinonice ) v úseku Smíchov spol. n. - Zličín by byl provoz na této trati velmi náchylný ke zkolabování. Stačilo by několikaminutové zpoždění vlaku, na který by vlak jedoucí po této trati navazoval a po zbytek dne by se provoz na této trati nesrovnal. Leda že by jste to vyřešil poznámkou u vlaků na této trati: Nečeká na žádné přípoje. Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.10.208 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 12:04:03       Jo už chápu. Blik. Pravidelná není trasa Rakovník-Středokluky, ale Rakovník-Polsko. Stoupa: "Celou trať (15 km) tak nezatíží na víc než 15-20 minut, tzn špičkově se tam dá zajistit interval 30 min. V sedlech se tam protáhne případný náklad. Kde je tedy problém?" a) zapomněl jste na rychlíky, ty na sedlo nepočkají. b) když bude třeba protáhnout nákladní vlak ve špičce, a to se klidně může stát, tak máte problém c) ještě větší problém by mohl nastat, kdyby Semmering díky některým přihlouplým pražským představitelům musel převzít veškeré výkony Buštěhradky v osobní dopravě. To máte v ranní špičce tři až čtyři vlaky za hodinu směrem do Prahy. Není mi jasné, jak byste proti tolika ranním vlakům do Prahy procpával osobáky co jedou nahoru, o ranním rychlíku z Prahy nemluvě. A to byste neměl dnešní možnost poslat rychlík jinou tratí (jak známo dnes některé vlaky jezdí po Semmeringu a ne přes Dejvice). d) do budoucna se počítá s rychlíky na letiště, právě po Semmeringu. Podívejte se qakru, kolik výhyben (stanic) je na Buštěhradce v úseku Hostivice-Dejvice (max. po 4 km!). Všechny jsou funkční a používané, kdybyste vyhodil jedinou z nich, tak to zkomplikuje práci tvůrcům grafikonu tak, že by to dávali horko těžko dohromady i se supermoderním ZZ. Taky nevím, kde berete tu jistotu, že by každý náklad táhly dvě lokomotivy. To si pamatuju z doby kdy se ještě jezdilo nahoru přes Dejvice. Občas některé vlaky sice měly i tři mašiny (dvě po celé trase, plus jednu jako postrk do Veleslavína), běžně to byly dvě (z toho jedna jako postrk do Veleslavína). Nezřídka se ovšem usoudilo, že jedna mašina vlak do Veleslavína vytáhne, nebo zrovna na postrk nic nebylo. Viděl jsem i náklad, který před vjezdem do Veleslavína supěl sotva 15 km/h. Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.9.5 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 12:08:37       "Leda že by jste to vyřešil poznámkou u vlaků na této trati: Nečeká na žádné přípoje" Ještě lépe: "nečeká na žádné křižování" Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.9.33 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 12:29:18       Stoupa: ještě technický dotaz: jakými opatřeními chcete na Semmeringu jen se stanicemi Smíchov, Jinonice, Zličín, Hostivice dosáhnout špičkového intervalu zastávkových vlaků přesně 30 min? Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 13:01:50         Koukám Bručoune, že i pro tebe je setkání se superšotoelektrofilem také vhodnou příležitostí pro vznik ischemické choroby srdeční. Stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 13:22:53       Vážení, koukám že se diskuse od elektrifikaci přenesla k menším, vcelku banálním problémům, ale klidně je vysětlím popořadě. To Bram: Ujišťuji Vás, že trakční mechaniku ovládám velmi dobře. Max. adheze při pro lokomotivy bez vyrovnání kolových tlaků (163) je asi 0,33(příznivé podmínky). Pro 400 kN (18 promile) by obě loko potřebovaly 0,24. Při průměrném stoupání 9 promile je (220 kN) je nutná adheze 0,14. Takže vyjede nebo ne? Dále jsem při křižování v Jinonicích uvažoval jen pro 471, ne pro náklad. Uvědomte si, že tato jednotka je docela nabušená výkonem a vyjet pro ni ten kopec 90 km/h není žádný problém, pokud by nebyla omezena směrovými poměry To Bručoun: Vlaky pře Semmering by měly zastávku jen na Zličíně, ostatní zastávky nebudou využity. b) náklad by musel počkat :-) c) uznávám, politici jsou gumy, Buštěhradka by musela zůstat v provozu d) k čemu rychlíky na letiště? To má vlak o kapacitě 330 (Pendolino) nebo 800 míst vést na letiště 50 lidí, aby nemuseli přestupovat? To asi není hospodárné Podívejte se qakru, kolik výhyben (stanic) je na Buštěhradce Však tam jedou na diesely, není se čemu divit. Taky nevím, kde berete tu jistotu, že by každý náklad táhly dvě lokomotivy To je jasné, ČD nevlastní loko, která by to zvládla (2000t)! Pouze 184.5 DNT a Slovenské dvojičky (tzn 2x163). 181-183 by se zavařily, mají výkon jen 2800 kW Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.10.203 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 14:59:57       Stoupa: "diskuse od elektrifikaci přenesla k menším, vcelku banálním problémům" ... "jsem při křižování v Jinonicích uvažoval jen pro 471 ...vyjet pro ni ten kopec 90 km/h není žádný problém ... " ... "Vlaky pře Semmering by měly zastávku jen na Zličíně, ostatní zastávky nebudou využity" ... "k čemu rychlíky na letiště? ... To asi není hospodárné" Ano, zbývá ještě několik menších, v celku banálních problémů. Třeba, když po Semmeringu budou jezdit jen 471, jak je dostanete coby rychlíky až Rakovníka atp. Nebo banální otázka po smyslu taktových osobáků, které by projížděly ze Zličína až na Smíchov. (Možná kdyby se při letmém křižování v Jinonicích trochu zpomalilo, dalo by se vyskočit či naskočit ...) Nic, co by se nedalo zvládnout... Teď vážně. Vy vidíte v Semmeringu jednoúčelovou trať pro konkrétní nákladní vlaky o tonáži 2000 t a pro jednotky 471, nic víc. Zanechám tedy marných pokusů přimět Vás o náhledy z jiných úhlů pohledu. Bram: myslím, že nezbyde než si přiznat, že ani jeden z nás nemá dost didaktických schopností aby "superšotoelektrofila" přesvědčil o zcela zjevném. Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 16:52:44         Ujišťuji Vás, že trakční mechaniku ovládám velmi dobře. Max. adheze při pro lokomotivy bez vyrovnání kolových tlaků (163) je asi 0,33(příznivé podmínky). Pro 400 kN (18 promile) by obě loko potřebovaly 0,24. Při průměrném stoupání 9 promile je (220 kN) je nutná adheze 0,14. Takže vyjede nebo ne? NE, ale opravdu NEE. Možná jste se trochu naučil o trakční mechanice, ale jdete na to zcela zbytečně příliš složitě. Dle TTP je rozhodné stoupání 14 promile a třída sklonu VIII - IX. Dle D2/1 za těchto podmínek uveze loko 163 v T 950 tun rychlostí 67 km/h , v S 850 tun stejnou rychlostí. PŠ Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 11-2005 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 21:24:40         křižování v Jinonicích uvažoval jen pro 471 Kdosi mi říkal, ešusy mají příliš malé buzení TM na tyto kopce. Akcelerace téměř žádná. A proto prý panuje obava, jak by případně zvládaly jízdu z Dejvic do Veleslavína... ICQ 311-297-744 Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 21:53:31         Kdosi mi říkal, ešusy mají příliš malé buzení TM na tyto kopce. Akcelerace téměř žádná. A proto prý panuje obava, jak by případně zvládaly jízdu z Dejvic do Veleslavína... To je naprostá pitomost. PŠ Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 326 Registrován: 11-2005 Odesláno Neděle, 09. července 2006 - 23:24:26         PŠ: Nevím, už je to hodně dávno, bylo to, když přišel do Prahy první ešus. V D2/1 jsem vyčetl výkon 2MW, tažná sila 180kN, váha plného třívozáku 208t. Podle tabulky by to na tomto předmětném sklonu měla zvádat až do Vmax. Ale..nevím nevím.   ICQ 311-297-744 Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 00:32:29         Ale..nevím nevím. Ale... vím, vím. Místně příslušný teoretik vám rád spočítá odpor vlaku do stoupání. Já jej odhaduji na 40 kN. A ten zbytek máte na urychlení. Zdá se Vám to málo? PŠ PS: Průser by samozřejmě byl, kdyby při maximální tažné síle 180 kN byl odpor vlaku 200 kN. Ale to zde nehrozí. Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 01:34:56         Tažná sila je srovnatelná s bardotkou. Tak to by šlo... Odpor vlaku nedokáži vypočítat. ICQ 311-297-744 Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 904 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 02:32:13         Jenže Barča jí má do dvaceti a Ešus do stovky. Zkuste někde vygooglit něco, co se jmenuje trakční charakteristika a porovnejte. PŠ Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 06:56:50         Jen ta barča musí jet odhadem alespoň 25 km/h při plném výkonu, jinak jí to po určité době přestane dělat dobře. Mohla by se totiž zastavit a už se nerozjet. A pak by následovalo potupné odtažení do depa. Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 328 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 11:31:25         Tak už to bejvá, že se tažná síla snižuje se vzrůstající rychlostí. S tím jsem počítal. Ale že je to až tak moc... ICQ 311-297-744 M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2144 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 14:46:15         Stoupa: V těch vašich parametrických úvahách jste nezapočítal rozdíl mezi nákupní cenou elektřiny od ČEZu (na úrovni VVN ve třech fázích) a mezi cenou "na smetáku lokomotivy" (jedna fáze nebo DC). Já bych čekal, že se minimálně zdvojnásobí (a to i bez započítání investic). A druhé opomenutí - pokud se opět zvýší cena ropy, potáhne s sebou i cenu elektřiny. Jednak jsou částečně vzájemně nahraditelné, ale hlavně se v mnoha (i evropských) zemích elektřina z ropných produktů přímo vyrábí. Petr Šimral 07. července: Chystají snad ČD změnu z paušálu na elektroměry? A je vůbec cena za trakční elektřinu někým regulovaná? Ostatní s přirozeným monopolem v drátech jsou regulováni ERÚ, který určuje, co je přiměřené a co už ne. quenya: Uvažuje se pro vlaky od Plzně s využitím tratě Beroun - Rudná, nebo je kvůli sklonu (26 promile) a dalším omezením pro nákladní dopravu zcela nepoužitelná? Mohlo by tam být přeci jen volněji než kolem Berounky na Smíchov a pak nahoru přes Zličín. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 15:16:12         Odpovím za Quenyu: určitě neuvažuje. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 574 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 15:23:44         Nevím o žádném přímém nákladním vlaku, či jeho křídle jezdícím přes Beroun, Prahu na Hostivice. Vyrovnávky a Nexy z/do Raka jezdí často přes Beroun, Nexy pravděpodobně vždycky (i s krysama) Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1380 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 15:25:40         Ve Středoklukách se skutečně stále něco děje, jak dokazuje snímek z min. pondělí:   Tomášk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 615 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 15:26:27         M_v: 2000 tun přes hrbatou a ještě k tomu od Berouna, to je na GŘ asi jeden z nejhorších zlých snů. A přiznejme si upřímně, že i z praktického hlediska je to blbost. Vytáhnout to do Vráže, abych potom cestou do Loděnice nabranou výšku ztratil a mohl ji cestou do Rudné znovu nabrat, to je s takto těžkým vlakem ospraveditelné snad jedině v případě totální neprůjezdnosti tratě 171. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 15:43:22         Q - Nevím o žádném přímém nákladním vlaku, či jeho křídle jezdícím přes Beroun, Prahu na Hostivice Taky momentálně žádný nejezdí. Bavíme se tu o budoucích přepravách na letiště z Německa přes zprovozněný Jeneček - Středokluky. A v říjnu 2001 jezdilo mimořádné uhlí Nové Sedlo - Kladno Dubí právě tak, od Plzně na Společné a pak semeringem Hostivice, Wejhybka a Dubí. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2145 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 16:35:37         Tomášk: Já jsem si těch spádů vědom, proto jsem se ptal. Na druhou stranu je otázka, které z nich jsou spády ztracené. Z Berouna (225 m n.m.) je to na Smíchov (200 m n.m.) sice spád, ale využitý. Semmering má převýšení 160 metrů na Zličín, pak klesání do Hostivice (patrně využité) a stoupání do Jenče. Hrbatá je na tom nepochybně hůř, ale zase je kratší a není ucpaná. Vráž má nějakých 320 m n.m., pak z větší části ztracený spád do Loděnice (257 m n.m.), stoupání nad Rudnou (405 m n.m.?) a mírné klesání do Jenče. Ale pokud trať přes Rudnou není použitelná ani pro vyrovnávky směrem k Berounu, tak k čemu ji udržovat? Jen jako zálohu? V osobní dopravě to tuším taky není žádná sláva. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1381 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 16:45:59         Úsek Nučice - Rudná je využíván pro vlaky s vápencem z Mořiny. V Loděnicích bývala vápenka, nyní pouze maltárna a železnice se zřejmě nepoužívá vůbec, i když by určitě bylo co vozit. Určitě by se našly méně využívané tratě. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 17:02:53         železnice se zřejmě nepoužívá vůbec Nepoužívá. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2146 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 10. července 2006 - 18:16:43         Trainspot: O vápenci z Mořiny vím (m.j. z čerstvého článku na K-repu), ale napsal jsem to blbě - na mysli jsem měl jen úsek Závodí - Nučice. Já nezpochybňuju ani význam čistě záložní tratě po které normálně skoro nic nejezdí. Povodně posledních let (včetně letošních v Rakousku) ukázaly, že se občas hodí. Otázkou je, kolik stojí udržení tratě v provozuschopném stavu a zda se tudíž vyplatí. Míchárny maltových směsí jsou čím dál zajímavější kšeft, dneska už si málokdo maltu míchá sám. Buď si koupí pár pytlů, nebo si objedná mobilní silo. Jen si nedovedu představit distribuci malty po železnici. Ještě tak betonárku na opuštěném nádraží si představit dokážu (s návozem cementu či kameniva po kolejích), ale těch taky moc není. Do výše zmíněných Středokluk jezdí po kolejích jen německý cement nebo i štěrkopísky? Bručoun Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.17.61 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 00:24:56       "V osobní dopravě to tuším taky není žádná sláva." V úseku Nučice,zast.-Praha,hl.n. by se to při dobré nabídce dalo výrazně zlepšit. Záleží na tom, kde všude by vlak zastavil v "souměstysí" Rudná-Nučice a kde v Praze. V úseku Beroun-Nučice,zast. nezbývá než vozit téměř vzduch nebo se na to vybodnout. Donucovací prostředky (zrušení souběžných bus linek) by nebyly to pravé ořechové, to by byl podíl VHD/IAD k pláči. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1383 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 09:07:09         Malta po železnici se určitě vozit dá volně ložená i pytlovaná. Minimálně v roce 2000 tam na vlečce nákladaly sem tam jak pytle tak rajky (ale tenkrát to asi ještě bylo spíš vápno). Ale železnice by se měla uplatnit samozřejmě především pro přísun surovin. Surovina (vápenec/cement/vápno) se vozí z těchto lokalit: Tmáň/Radotín/Niederhausen/Počerady a písek z Provodína. Celkový roční objem ca 100 tis.t. Expedice pak pochopitelně v obdobném objemu do různých míst. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1384 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 09:10:44         Trochu se dostávám mimo téma, ale míchárny, jakožto většinou nově na zelené louce postavené fabriky, se železnicí moc nekamarádí (vlečka ). Přitom právě sem se vozí značné objemy surovin a to mnohdy i na slušné vzdálenosti. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 10:00:14         nově na zelené louce postavené fabriky, se železnicí moc nekamarádí (vlečka) A kde se stala chyba? Přičemž to, prosím, nesvádějte na ČD/SŽDC ani na čs. dopravní politiku, protože ani při opakovaných cestách po "západě" uvidíte, že vlečky nepřibývají, ale spíš ubývají ... A pak se jedna postaví a dělá se z toho vzorový příklad, na který se všichni jezdí dívat a publikuje se v tisku - mezinárodním odborném, národním i místním. Jediný rozdíl v těch článcích je, že na mezinárodní úrovni se konstatuje, jak je to skvělé řešení. Na národní úrovni se k tomu ještě dodá, kolik byla dotace z daní a na místní úrovni se otisknou i dopisy čtenářů (plátců těch daní). Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 11:41:26         Já myslím, že je to jednoduché - investor určitě prověřuje všechny možnosti dopravy. Propočítá to a zjistí, že železnice nenabízí žádnou výhodu - cenově +/- stejné a jinak už jen samá negativa a nejistoty ve srovnání se silnicí. Nutnost investice do vlečky určitě k těm podstatným patří. Jak se pak rozhodne je nasnadě. Pokud by existovala nějaká možnost dotace do vlečky (viz záp. Evropu) železnici by to určitě zvýhodnilo. Zdůrazňuji, že se bavíme o fabrikách závislých na dovozu velkého množství hromadných substratů, kde by tedy železnice měla aspoň částečně uspět. Celkový trend na železnici to zvrátit nemůže, ale lidi v okolí fabriky to možná ocení. Pokud neuspěje dráha ani tady, tak ať jdou s prominutím do . Tomášk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 616 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 12:07:55         Trainspot: Jestli ono to také trochu nesouvisí s tím, že obec mileráda schválí změnu územního plánu a nechá si postavit fabriku kdekoliv, krom průmyslového areálu u nádraží a pár měsíců na to začne plakat, že potřebuje prachy na rekultivaci průmyslového areálu u nádraží ... Aneb pracovní příležitosti pro Joudu plniče, Jouzu míchače a Prouzu hlídače (víc míst se občany obce stejně většinou neobsadí) jsou přednější, než klidné bydlení pro Joudovi, Jouzovi, Prouzovi a desítky jejich sousedů. Tak trochu bych viděl Pietro Negro i na straně dráhy (nevím přesně, kterému ze dvou podniků patří opuštěné manipulační plochy, hrany a prachstaré sklady), která místo, aby se takovýmto fabrikantům podbízela a všemožně je na opuštěné plochy lákala, tak jen blahoskloně mlčí. Dotace do vlečky by to asi trochu řešila i za současné situace, ale furt vidím jako snažší pronájem části VNVK a tam si skládat a nakládat, než šílené obstrukce v udržování papírů kolem vlastní vlečky, řešení její obsluhy, ... Také by mi přišlo dobré udělat nějakou "dopravní pobídku" typu pokud se ve vaší firmě ročně otočí méně než X nákladních vozidel, kápne vám z toho to a to (prachy, snížení obecního poplatku, protislužba, ...) No nic, zase na chvíli končím s idealismem a jdu dělat něco pořádného Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 13:01:50         na straně dráhy , která místo, aby se takovýmto fabrikantům podbízela a všemožně je na opuštěné plochy lákala, tak jen blahoskloně mlčí Pozor, dráhy nemlčí. Dráhy vykřikují (a šotouši je podporují), že tento prostor nelze uvolnit, protože ho budeme brzo potřebovat. Viz třeba i tato fotka Prahy: http://www.planes.cz/foto1.asp?mode=detail&id=ARXAAZJQ&jazyk=cz a na ní území zabrané nádražími Masarykovým a Hlavním. udělat nějakou "dopravní pobídku" Investoři jsou zvědavi spíš na finanční než dopravní pobídky (ale na to reaguješ sám: končím s idealismem) a pak na objektivní hodnocení nákladů na dopravu (na to se jich bude ptát i banka). Jinak mám jakousi vzpomínku z doby působení v praxi, že vlečka nás stála asi 1/4 milionu Kč ročně - jen za to, aby se na ní něco mohlo hnout, aniž se to něco hnulo (odměna provozovateli dráhy, poplatky za kontroly DÚ, platby různým dodavatelům za povinné kontroly stavu kolejí a naší mašinky, školení fírů atd.). Tomášk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 13:58:34         Arj: Nějak nevím o tom, že by se na území zabraným nádražími Masarykovým a hlavním mělo stavět něco, co by přineslo dráze zvýšení obratu v dopravě nákladní, nebo osobní. To, že si po štěknutí nějakého developera nesednou hned všichni na zadek a nedají do placu své pozemky, nepovažuji za nic vysloveně špatného. Pokud jde o hlavní nádraží, tak tam navíc nevím o nějakých nevyužívaných plochách, přijde mi, že se tam vlaky docela točí. Na Masaryčce momentálně nevyužívané plochy jsou, nebo jsou využívány hrozně, ale zůstává otázkou, co by dráze přineslo, kdyby na nich stálo něco jiného. Částečné vylepšení "image prostoru", pár chechtáků z jednorázového prodeje. Ale zkoušel někdo dráze nabídnout třeba postupné splácení s odkupem za X let? Nebo něco jiného, co by bylo výhodnější, než se jednorázově zbavit lukrativních pozemků? Vy osobně byste prodal svoji zahradu na první výzvu třeba Lídlu, nebo Delvitě? Nebo byste šrouboval cenu? Ano, provoz i pouhá existence vlastní vlečky je drahá záležitost, něco by asi řešilo zmírnění podmínek ze strany DÚ (nebo bych si tak aspoň představoval jednu z možností podpory železniční dopravy), nicméně pro většinu menších firem bude stejně nejefektivnější buďto sdílení vlečky, nebo nakládka/vykládka na VNVK a provozováním své činnosti na přilehlém složišti. Především zmiňované výrobny maltových směsí podle mého laického názoru mohou na nádraží existovat velmi pohodlně (technologie bývá dost mobilní, na nádraží bývá zavedena elektřina často i voda ...) M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2151 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 14:26:37         Trainspot: A kolik (stovek) tun za den tou míchárnou projde? Z Radotína to snad ani nemá smysl zkoušet - autem přes kopec po dálnici je to kousek. Tmaň je na tom podobně, i když železnice to aspoň nemusí oproti autu objíždět (leč je tam ten kritizovaný kopec přes Vráž). Sádra z Počerad by asi musela být v cibulích aby nenamokla (takže šance využít vyrovnávku odsiřovacího vápence odpadá) a písek z Provodína by se lokálkami v okolí Prahy protloukal asi dost dlouho. Naopak silnice I/16 byla v poslední době docela vylepšena (minulý týden obchvat Mlčechvost http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/3A0323877B338511C125719D002BC8B6), takže to kamion za směnu otočí klidně dvakrát. Tomášk: Teď jsem si uvědomil, že jedny z nejoblíbenějších stavebnin v Praze 6 sídlí přímo na nádraží v Dejvicích. Zdalipak tam naváží zboží po železnici? Arj: Kdyby jenom Masna a Wilson. Co takové Bubny, Vršovice, či půlka Smíchova? Léta se o tom mluví a mluví... O Bubny se už snad i soutěží. Tomášk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 618 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 14:38:38         M_v: Stavebniny v Dejvicích - vlakem se tam nevozí určitě nic. Ale ač tudy jezdím takřka denně (vlakem), tak vím jen o existenci autobazaru a dvou autoopraven či pneuservisů na straně Bubenské a o hlídaném parkovišti na straně Veleslavínské. Stavebnin jsem si nevšimnul a jestli tam jsou, tak budou tak malé, že zásobování vlakem asi nepřipadá do úvahy ... Kde tam vlastně jsou? Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 11-2005 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 15:00:11         jedny z nejoblíbenějších stavebnin v Praze 6 sídlí přímo na nádraží v Dejvicích. Zdalipak tam naváží zboží po železnici? Nenaváží. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2152 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 15:08:00         Stavebniny jsou na severovýchodním konci. Vjezd je za stavědlem u přejezdu. Já si pár cihel, pytel malty, či krabici obkladaček koupím v nejbližších stavebninách. Ale zrovna minulý týden jsem cosi dohadoval se zedníkem, který tvrdil, že v Roztokách jsou zloději, Kamýcká je taky drahá, a že Stavebniny Hradčanská jsou nejlevnější v okolí. Jediné, co byly schopny dráhy na nádraží natáhnout, jsou výherní automaty i s gamblery... Inu, služba cestujím. Škoda, že tam nevytvářejí lokální centra obchodu s objemným a těžkým zbožím (nejen uhelné sklady), která by pak zásobovaly (stavebniny, paliva, recyklace odpadů...). Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 15:33:34         Rozvoz dlaždiček a cihliček po železnici v rámci ČR do jednotlivých maloobchodů je samozřejmě iracionální už poměrně dlouhá léta (cenou začínaje a přes vozový park, manipulaci, dodací lhůty až k poškozování zboží). Ale návoz ucelenky písku, vápence a pod. snad utopie není. Tady dodací lhůta nehraje roli, takže je jedno, jestli je to vlak 1-2x do měsíce. Zrovna třeba z Provodína se slévárenské podniky a sklárny zavážejí stále po železnici, neb jsou na to vybaveny - vlečka, bunkry atd. Mimochodem - vápenec Tmáň - Radotín jede z větší části po železnici. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 15:53:36         dohadoval se zedníkem ... Rozvoz dlaždiček a cihliček po železnici v rámci ČR je iracionální Neznám aktuální stav, ale řádově před 10 lety mi jeden kolega, placený vedoucí pracovník investorské firmy (= čili nezávislý na jejím hospodářském výsledku), říkal, že pro ně (v Praze) staví nějaká opavská stavební firma (tehdy ještě nabylo stavebnictví zaplněno UA, RA). Každé pondělí ráno naveze zaměstnance a protože ten autobus je zpola plný, zbytek zaplní pytly cementu a dalším stavebním materiálem - protože ten je v jejich krajích taky řádově za polovinu.