A s tou fotkou č.5 má K.A.F. taky pravdu. V pravo je zadní fronta domů v dnešních ulicích Petrohradská a K Botiči.

Pravdu by mohl mít i u snímku č.3, ale tam si jist nejsem - nejsem to podle ničeho schopen potvrdit ani vyvrátit a tak podobně ten most tam vypadá.
Hezké jsou ty na volno postavené předvěsti. Že jsou dvě ukazuje na souběh tratí. Ale možná by se někde dalo najít, jestli na tom místě obravdu předvěsti byly.

rkwa: Ještě tři fotky mostu u Červených Peček

Vámos - Pravdu by mohl mít i u snímku č.3, ale tam si jist nejsem - nejsem to podle ničeho schopen potvrdit ani vyvrátit a tak podobně ten most tam vypadá.

Ta třetí fotka je divná. Na první pohled to jako na Fidlovačce vypadá, ale nějak mi nesedí to pozadí za podjezdem ani ta vykukující vila (??) vpravo u telegrafního stožáru. Na druhou stranu mě ale jiné místo nenapadá .

I když je taky možné, že je to pohled směr na Nusle a převěsti jsou k Vyšehradu (což asi půbodně myslel i K.A.F?). Ale taky úplně nevím.

Předvěsti na 3. snímku jsou k Vyšehradu a dle mne vykukují nad tratí tyto střechy

Tyhle střechy určitě ne.
Podjezdem je vidět již nestojící, do ulice vystrčenou část domu čp. 384 http://goo.gl/maps/2YUVH
V levé části podjezdu pak také již nestojící dům čp. 62
Nad nimi je zřetelný domek čp. 13 http://goo.gl/maps/RucBM
Nad tratí pak vykukují střechy domů čp. 279 http://goo.gl/maps/D85Jf (ty komíny jsou dost nezaměnitelné) a vily čp. 126 (na jejím místě je dnes hřiště gymnázia Na Vítězné pláni, srv. http://mapy.vugtk.cz/praha/sheets.php?rs=2&lg=cze&id=02&map=hurti g&print=Hurtig%C5%AFv%20pl%C3%A1n%20Prahy%20-%20Kr.%20Vinohrady,% 20Nusle%20a%20Vr%C5%A1ovice).

No jo, bude to tak jak píše Syverin. Takže předvěsti jsou opravdu Qyšehradu.

Děkuji všem za odpovědi a zde posílám další s tradiční otázkou: Kde to je?

První fotografie mi připomíná výtopnu Buštěhradské dráhy na nádraží v Praze-Bubnech.

První fotografie mi připomíná výtopnu Buštěhradské dráhy na nádraží v Praze-Bubnech.

To mě taky napadlo, ale...? Ovšem ta druhá fotka?

Na druhé fotce nepochybně je vykládací stanice lanové dráhy v Třemošnici. U pravého okraje snímku je v pozadí vidět jižní část Berlovy vápenky, dosud existující jako památka+muzeum: http://www.zeleznehory.net/berlova-vapenka-v-zavratci-u-tremosnic e/

Vozíky, odpojené od lana, tam zřejmě pojížděly (pomocí ruční manipulace) po pevné kolejnici, uchycené na té dřevěné konstrukci.

Taky hlasuju pro Třemošnici,vodní jeřáb byť v jiné podobě stále stojí..

Od té vykládací stanice k Berlově vápence zřejmě vedla úzkokolejka (vozíky v pozadí na fotce tak vypadají): nejprve souběžně s tratí, u silničního přejezdu pak byla pravotočivá zatáčka a drážka pak vedla souběžně s cestou do mírného kopečka k vápence. Indicie na Kontaminacích tomu nasvědčují.

Závratec uvedená část - stav polovina 90.let 19.století, tzn. provoz ÖNWB na státní účet

Kolega Vagonet mi potvrdil tu úzkokolejku od rampy k Berlově vápence (lokomotivní provoz na ní zřejmě nikdy nebyl). Je znám nějaký plánek, na kterém by byla zachycena?

Nedávno se tady objevila fotka z Kladno minulé.

Pozná někdo, kde je tohle? (a následující fotky 67-69?)
Mohlo by to být tady?

Vámos: Nesedí typ mostu v pozadí a navíc mi chybí most pro silnici, která vede od Záplav do Kačic.

drake:
Teď úplně nerozumím. Ten most, co je vidět by byl ten pro tu silnici, vlevo od něj pak most přes potok (a další přes polní cestu) už mimo záběr. Typ mostu taky podle mě souhlasí.

Ta trať na fotce je určitě vlečka - podle mašiny i podle chybějícího sdělovacího vedení.

Ten most, co je vidět by byl ten pro tu silnici, vlevo od něj pak most přes potok

Musel jsem se podívat do map. Z nějakého důvodu jsem si pamatoval malý most. Ale on je až pod buštěhradkou u Kačic. Už jsem tam 10 let na kole nejel. Jinak to celkem souhlasí, asi to bude to správné místo.

Nepozná někdo kde by to bylo focené?Je to určitě někde na bývalé jiho-západní dráze v roce 1970-71,ale kde?V těchto letech zajížděl českobudějovický jeřáb až k Chomutovu,že by někde tam.Dík za každou odpověď.

Vámos: podle mě to je správný odhad - dneska místo té vlečky (z Kamenných Žehrovic do Tuchlovic) vede cyklostezka. A přibyl most přes "dálnici" R6. Jel jsem tam letos s vnoučaty asi 6x, takže to mám "ve voku".

Petře Jeřábníku,druhá fotka řekl bych,že je pořízená ve stanici Most.V pozadí za plošiňákem jeřábu,jsou myslim obrysy kostela Nanebevzetí Panny Marie a vrch Hněvín se za ty leta moc nezměnil.Zdar.

(Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.)

Trocha Posázavského pacifiku na mém oblíbeném webu.

Paveldacicky:Tak jsem to asi našel,v papírech jsem našel práci v roce 1970 v Berouně-Závodí pro M.O.Plzeň a na googlu-mapy jsem našel tento betonový propustek u hlavní silnice.I pozadí s halou a kopec odpovídá.

Tak jsem to asi našel,v papírech jsem našel práci v roce 1970 v Berouně-Závodí pro M.O.Plzeň

Jako, že to není v Mostě, ale v Berouně-Závodí?

Jeřábník: a to měly všechny jeřáby takové široké pole působnosti? Vždyť velké jeřáby měly v každém velkém depu, tak proč tahat třeba do Prunéřov jeřáb až z Budějic (vytlačený Faur wapkami)? Díky za odpověď

Vladimír_b - jeřaby v depech sloužily hlavně jako součást nehodového vlaku, takže v době, kdy na depo připadla služba nehodového jeřábu nebylo možné jej využívat k něčemu jinému. Byla-li naplánovaná nějaká jiná činnost pro jeřáb a depo obsluhující příslušné místo trati mělo nehodovou pohotovost, tak byl povolán jeřáb z depa, které na tu plánovanou dobu nemělo pohotovost, tedy i z druhé půlky republiky

Jmb:Přesně tak to v letech 1969-1975 chodilo.Nehodové jeřáby na jihozápadní dráze byly jen v depu Č.Budějovice a v Plzni.Když plzeňský jeřáb vyjel na práci tak českobudějovický jeřáb držel pohotovost v lok. depu Plzeň,protože třeba zrovna bylo cvičení vojsk Varšavské smlouvy!V roce 1975 dostalo depo Cheb jeřáb EDK 300 a na pohotovost už byly tři jeřáby.Od roku 1968 byl u ZDC Plzeň podtrolejový jeřáb EDK 300W max nosnosti 30t,který byl určen převážně jen na pokládku výměn pod trolejí a málo kdy se využil na pokládku mostních provizorií.Nehodové jeřáby EDK 300,nebo další plzeňský EDK 750 se používali hlavně na pokládku těžších mostních provizorií nebo nových mostních konstukcí, kdy jezdili vždy ve dvou,tak třetí držel pohotovost na celé jihozápadní dráze!Dřív to tak chodilo,v dnešní době již drží na této straně republiky pohotovost jen v depu ČD Cargo v Č.Budějovicích a to s nákladním vozem MAN,kde mají hydrauliské zvedáky.Plzeň i Cheb už jsou zrušené a vše přebrali naši zachránci všedních dnů drážní hasiči!

Vladimír b:při zmiňované nehodě v Prunéřově to byl klasický příklad,kdy se jel na tuto nehodu podívat vedoucí NJJ Plzeň a rovnou povolal českobudějovický jeřáb který v Plzni nabral plzeňský a pokračovali dál.

Rambuteau:určitě to bude za stanicí Beroun-Závodí směr Hýskov,je to u hlavní silnice Lidická 101 u strážního domku.

Jeřábník- copak je to na druhé fotce za Faura? To by se líbilo Kolmixovi, myslím že teď zrovna shání na prototypy.cz fotky těchto lokomotiv.

22michal:co je to za Faura nevím,protože z mích třech fotek co mám není poznat číslo,ale je to z nehody v Prunéřově kolem roku 1975-76?

23.12.1975 po poledni došlo k závažné dopravní nehodě v obvodu dopravny T4 (nakládací zásobník v Prunéřově). Vlak sestavený z lokomotivy FAUR č. 1 a osmi prázdných vozů Wap, jedoucích z elektrárny Prunéřov I nebyl průběžně brzděn a projel ukončením kusé koleje 14a. Lokomotiva skončila na svahu k silnici u bývalé benzinové pumpy v Prunéřově. I přes hrozivě vypadající nehody nedošlo prakticky ke zranění posádky lokomotivy. Nehodu zavinili strojvůdce a vlakvůdce, neboť na soupravě, která stála bez vzduchu po noční směně na H21, nevykonali úplnou zkoušku brzdy. Největší náklady si vyžádalo odstranění následků nehody, musely se použít 2 železniční nehodové jeřáby

Puma- ta fotka z Českých Budějovic byla myslím v atlasu trolejbusů, ale řekl bych že v horším rozlišení. Nejsem si tím ale 100% jist, nemám atlas po ruce.

Na té první fotce je co?

Nepoznáváš? Samajamadomyfuč

Tu první fotku jsem už někde viděl, možná v kamenické expozici v muzeu ve Skutči. Jde o opukový lom, asi někde na Skutečsku (Přibylov?). Bohužel, server Geologické služby, který by mi možná poskytl vodítko, má zrovna odstávku.

Jeřábník: ano, tak to bylo. Když měl jet nehodový jeřáb na práci např. pro odvětví 13 (traťovky), tzv. investiční akci, nebo byl v revizi, musel se vyjmout z pohotovosti, kterou po tuto dobu zajišťoval zpravidla jeřáb z některého sousedního obvodu, případně se obvod dělil. V 80. letech měla nehodovou jeřábovou jednotku většina hlavních dep. V Praze však jen Vršovice a Masaryčka (Praha střed), nikoli Libeň.

A když byl průser, tak se stáhnul jeřáb i z "komerční akce". Takhle nedojel 21.9.1965 parní jeřáb č.137 do stanice Sádek u Žatce a byl vrácen, aby s kolegou č.138, který byl stažen z Ruzyně, likvidoval nehodu najetého nákladního vlaku do panťáku v Hloubětíně

Něco z rodinného archivu. Jestlipak poznáte kde to je?

Nepozná náhodou někdo, kde by to mohlo být ? Myslím si, že to je v rámci Jižních Čech, maximálně Vysočina. Děda po válce jezdil jako vlakvedoucí ve stanici Veselí nad Lužnicí.

vlk_v_tanci: Tipnu si - č.17 mezi Ševětínem a Neplachovem?

Kejml: Je to bývalý strážní domek č. 16, který stával tady . Na druhé fotce 17ka v zastávce Luková.

Odkaz mi ukazuje někam "do polí" - Je to č.16 mezi z. Líšnice a žst Bránice? Myslel jsem, že jde o jedno místo, to mne poněkud zmátlo V roce 2007 to v Lukové vypadalo takhle.

Omlouvám se za chybný odkaz. Správně je http://www.mapy.cz/s/eJfb.
Je to již neexistující č. 16 mezi Chlumcem a Lukovou.

(Příspěvek byl editován uživatelem vlk_v_tanci.)

Takže správně strážní domek č.16 Pa v km 25,367 ?
Zastávka Luková (*1.3.1901) byla u domku č.17 Pa v km 27,294.

Správně. Ještě se podělím o dopis se vzpomínkami
na mládí ve strážním domku č.16.

16.zip (1196.4 k)

Pěkné čtení, vystihuje atmosféru. Zajímavé vzpomínky ze strážního domku jsou také třeba v knize "Soudce v čase práva i bezpráví" - Paměti Václava Nedělky (1881-1965). Jeho otec sloužil jako vechtr, začátek knížky pojednává o životě v domku.

Dostal jsem tento obrázek s popisem:
Jihlava lávka 1937.
Nevíte na kterém nádraží byla a kdy byla sundána ?
Na mapách cenia z roku 1952 již není. Díky.

Opět další foto z mé sbírky - neoprávněně použitá!!! (originál vlastní kolega sběratel). Když nevíte co to je a od koho to je tak to sem ani nedávejte!
Ta lávka má svoji historii v rámci stanice a výtopny - dost důležitou - račte si sehnat knížku k historii tratě Ji-Zn, tam to je, když to nenajdete, tak si počkejte až někdy vyjde další.
Už mě fakt nebaví sem dávat historii, zvláště pro toho kdo neoprávněně zveřejňuje fotky z cizích sbírek (za jiných podmínek - by to nebyl problém).

Bw-Ig: Vážený pane, jsem jedním z většího počtu lidí, kteří obdrželi e-mailem soubor cca osmdesáti fotografií z Jihlavy a okolí. Rád Vám ji přepošlu, pokud chcete pátrat, kdo tyto fotografie z Vaší sbírky získal a rozesílal dál. Mne se to zjistit nepodařilo.
Právě proto poctivě uvádím, že jsem obrázek dostal a s jakým popisem.
Přijměte, prosím, moji omluvu.
Jaroslav Kolský, strojvedoucí v.v.
e-mail: pudr.kolsky@seznam.cz

Velice děkuji za vaši odpověď. I já činím Omluvu. Snažím se dohledat kdo ty fotky, které jsem před 15 lety skenoval a několika "dobrým" přátelům zapůjčil "pouze pro vlastní potřebu" a teď jsou najednou na webu šířeny emailem.
K té přechodové lávce vám pak pošlu - osobně - požadované údaje.

....Na mapách cenia z roku 1952 již není.
a co je tady ? ?

329: Ano, máte pravdu. Jenže já, člověk narozený v Čáslavi, jsem lávku automaticky hledal ve stanici, tedy v obou stanicích, nikoliv u depa.
Teprve zmínka o depu, panem Bw-Ig, mne dovedla na správné místo. Ale díky za upozornění. JK

Bw_Ig - nechápu vaše rozčilování? Na internetu visí celý balík těchto fotografií snad už dva roky... Je to chvilka hledání. Pokud si chcete vzít vše do hrobu, tak to nikomu neposkytujte - pak budete mít jistotu, že se to nedostane na veřejnost. Nikdo se těmi fotografiemi nechlubí, pouze se tu objevily konkrétní dotazy. Výčitky adresujte své osobě a neútočte tu věčně na druhé. Fotky už jsou venku a nic s tím nenaděláte - to je fakt. Omlouvám se za můj sarkazmus.

Pro Bw_Ig: nerozčilujte se, já mám obdobné problémy. Navíc s zveřejňováním fotografií v publikacích (konkrétně z nakladatelství Paseka), kdy navíc autor prokazatelně je obeznámen s mým nesouhlasem publikování fotografíí z mého archívu v polygraficky a graficky zbastlených knihách řady "Zmizelá Praha". Navíc nakladatel publikace prodává, ergo vyvíjí ekonomickou činnost, ergo realizuje zisk. Zde na veřejném foru alespoň nikdo nevydělává.

Fakta: autor na základě nesouhlasu pana Goldy s použitím fotografie, k níž má autorská práva, nahradil původně vybranou pěknou fotografii s parní lokomotivou jiným, už ne tak pěkným snímkem ze stejné lokality (proto se při letmém pohledu možná může jevit jako podobný), ale od jiného autora a s odlišným obsahem.

Bohumír Golda:
1). Bw-Ig sám porušil autorská práva. Licenci dostal pro sebe, nikoliv aby fota rozesílal dalším přátelům.
2). My dva se známe z doby kdy jste jako nováček nastoupil do NADASu místo Hanuše (emigroval). V té době jste pracoval na kalendáři, kde jsem byl spoluautorem i na dalších diapozitivech. I já jsem se stal "obětí" zneužití mých fotek.
Můžete mě definovat právní vztah archivu, sbírky vůči autorskému zákonu ? Jaké autorské právo má člověk, který po zemřelém odkoupí od vdovy fota i negativy za účelem publikování (v podstatě podnikání) ? Pokud vím, autorské právo je nepřenosné, neprodejné. Jaké autorské právo mají Vaší přátelé, kteří si po zemřelém rozdělili jeho fota a negativy. Fota budou jistě uveřejněna v publikaci, kterou připravujete.
3). Přeji příjemné prožití Vánočních svátků i mnoho úspěchů v novém roce.

O autorském právu na sbírku jsem nikdy neslyšel, slyšel jsem pouze o právách k databázi, ale to myslím že v tomto případě aplikovat nejde.

Tz. by se mělo postupovat podle autorského práva. To se dělí na osobnostní a majetkové. Osobnostní je nepřevoditelné a nikdy nezaniká, ale to pouze určuje kdo je autorem díla. Babičku napsala Božena Němcová a je jedno jak dlouho je po smrti, stále je autorkou díla.

Práva majetková umožňují s dílem dále nakládat, především ho množit. To má v základu autor. Ten ho ale již za svého života může převést na jinou osobu, nebo si ho nechat až do smrti. Po jeho smrti jsou pak tato práva předmětem dědictví a případně dále obchodovatelná, nejdále však 70 let po smrti autora. V ten okamžik se ta práva stanou veřejným majetkem a s dílem může kdokoli nakládat jak uzná za vhodné.

Proto v dnešní době může jakýkoli vydat Babičku, aniž by komukoli platil, ale stále to musí být Babička od Boženy Němcové, nemůže jako autora uvést sebe.

Jak se ale postupuje v případě, že někdo má ve sbírce originál fotografie, ale autor je neznámý, tz. nelze říci, zda už je po smrti 70 let nebo ne, to netuším. Předpokládal bych ale, že pokud chce někdo vyžadovat, aby bylo jeho majetkové právo k dílu dodrženo, bude důkazní břemeno na něm (tedy dokázat, že právo ještě platí) a nikoli vice versa.

(Příspěvek byl editován uživatelem colonel32.)