I já mám dotaz, byť z jiného konce (lokomotivy). V brožuře k 10 letům muzea v Lužné píše M. Šorel v životopisu 434.1100, že jistou raritou na konci jeho pravidelného provozu bylo měděné topeniště a původní dvojkřídlá dýmniční dvířka. Jinde jsem ale četl (a snad přímo tady, jestli si pamatuji, narážel na to pan Šnábl), že ta současná jsou z hrbouna, která bývala vystavená v hale NTM na Letné (vzhled by tomu napovídal). Mohl by, prosím, někdo upřesnit, jak to bylo? Děkuji!

Postup při rozkuplování u nás, blahé paměti. Výměna tuhé spojky, popř. výměna pružnice se zpravidla prováděla při cyklické opravě za studeného stavu. Štokr přistavený v rotundě se řádně zaklínoval, uzavřela se šoupata výstupu vody z tendru, povolily se hadice (zůstaly zavěšené na řetězech), tedy nic složitého, vzduchové spojky jakbysmet, vedení osvětlení tendru se vytáhlo ze zásuvky Vedka. Povolit holendry přívodu páry pro stroj přikladače také bez problému. Poslední díl šneku se nerozpojoval. No a teď nastalo to co již popsáno, stlačení, vyražení čepu, zpravidla na straně tendru. Vyrážení dalo zabrat, rovněž bylo rozkoší i vyndání mohutné pružiny, pokud ji bylo nutné vyměnit. Což, vyndání šlo, ale uložení nové bylo složitější. Tuhá spojka se vždy vyměnovala za novou, součástí každé nové spojky byly i svorníky. Stará i se svorníky se posílala k renovaci. Opětovné spojení vzhledem k novým součástem a pořádnému stlačení už takový problém nebyl, grif to chtělo, ale ti tehdejší machři ho měli.
Co se šneku týká, rozkuplovat bylo nutno jen při výměně dlouhé části v tendru, většinou odcházel kloubový spoj mezi šneky, nebo kříž u spojení s převodovkou. K poruše spojení šneků většinou docházelo při nešetrném zacházení při změnách chodu, něco uvízlo v korytě, třeba ta zmíněná kostka, železo, ale stačil i kus dřeva a rumplovalo se dopředu dozadu až se to ztrhlo. Tyto nepatřičné předměty většinou uvízly v drtiči, tam se podívat a odstranit.
Tedy celkem vzato i při teplém stavu (tlak 8-10, plné sklo vody, v peci hromádka)za čtyři hodiny rozkuplovat a opět spojit je možné.
Baja - a pak si to vlastní silou zase spojit a pozorovat úbytek světla v kuchyni...

Ano, vcelku tak, len zrovna u 556 netreba rozpajat privod pary k prikladacu. Ten si masina odvezie zo sebou

Šimek - nevím který z nás to psal. Jestli jsou na 100% h Hrbouna nevím ale co vím jistě, že dojezdila s dýmničními vraty ČSD s centrálním uzávěrem, lze to doložit fotkami z LD Šumperk, kdy ji tam strojvedoucí Březina a spol. dávali do vystavovatelného stavu. Na ukončení parního provozu v Lbc už ale měla na 100% dvoudílná.

Které řady u ČSD měly parní stroj šnekového podavače v tendrech? Měl jsem doposud zato, že byly umístěny pod podlahou budky...

Po dlouhé době docela zajímavé téma, o kterém se nikde moc informací dočíst nedá.

Mad noodle 2: Ty dvířka, respektive celé čelo dýmnice nepasuje úplně přesně průměrem na dýmnici.
Proto je do spoje vložen prstenec pásoviny.
Z dostupných informací a svědectví ing.K.Z. vyplývá, že při reinstalaci DH na Letné byly před Hrbounem vystavené rakouské dveře z Hrbouna (číslo nevím) uloženy do depozitáře NTM a následně byly použity při zprovoznění výše jmenované 434.1100 .

spacula-parní stroj přikladače pod podlahou budky měly podle mne jen lokomotivy, které byly spojeny s tendry řady 935.2( pětinápravovými)-tj. stroje řad 498.1 a 556.0.
Ostatní stroje s mechanickým přikladačem( šlechtičny, nulkové albatrosy, zelení antoni) měly parní stroje přikladače na tendrech.

Dále má mech,. přikladač ještě papoušek 477.0, ale to je tendrová mašina

Ještě přidám fotografický pohled na stroj přikladače bratislavského jedničkového albíka 498.104:
http://www.vlaky.net/upload/galeria/000395/004227.jpg
(foto Jozef Kollár)

pterodaktyl: Akurát u 477.0 se ten tendr odpojuje poněkud složitějc

Polabský-vždyť píši, že papouch 477.0 je tendrová mašina (a přikládám ksichtík :)
Papouška jsem uvedl pro kompletnost výčtu strojů naší výroby, vybavených mech. přikladači.
Jinak jde o tendrovou mašinu, která samozřejmě přívěsný tendr nemá a vodní vany i uhlák jsou uloženy na přímo na lokomotivním rámu.


(Příspěvek byl editován uživatelem pterodaktyl.)

Ještě doplním řadu 476.0 - také s mechanickým přikladačem. Nebyla by fotka, či výkres umístění přikladače v tendru lokomotivy třeba u řady 475.1? Zajímalo by mě řešení přístupu k přikladači, který byl umístěný v tendru...

spacula: díky za doplnění, na "rudého ďábla 476.0" jsem zapomněl!

Fotku stroje přikladače na tendru řady 932.3( takový má v současnosti děčínská Líza 475.179-tendr má číslo 932.323-nebo snad 932.394? Už si nevzpomenu, nechť mě doplní znalejší) jsem sice dával včera ale dávám jí sem znovu:

Brněnská šlechtična 475.101 má tendr řady 935(935.0126), ale umístění stroje přikladače je obdobné, jako u 932.3.
Přístup ke stroji mech. přikladače je u lokomotivy 475.101 řešen poklopem v budce na straně topiče.
Tedy obdobně, jako u mašin se strojem na lokomotivě(498.1,556.0).
Když se podíváte na tu fotku, uvidíte, že stroj "vyčnívá" a tedy nad ním není nic, co by přístupu bránilo.
Zde je ona slibovaná fotografie tendru řady 932.3 z Příručky pro strojvůdce pánů Loudy a Mareše( omlouvám se za kvalitu, jde o rychlý scan na nepříliš dobrém přístroji).
Ale podstatné jde vidět.

Louda,Mares; Prirucka pro strojvudce, 1956 obrazky c. 1-177.tif (963.6 k)

556.036 Ano, omlouvám se, přívod páry zůstane, nutno odpojit výfuk, což problém také není. Někde to bylo řešeno topnou spojkou, jinde hadicí s cípanty a ve spodním ohybu s dírkou.

pterodaktyl: Děkuji za pěkný popis, jen si musím nasypat popel na hlavu, za mou nepozornost... Příručku od Loudy mám osobně, sám jsem si ji zdigitalizoval jako ty z roku 1924,1928 a 1947, které jsem měl zapůjčené. Proto jsem na první obrázek ani nekoukal, neb jsem žil v domnění, že se jedná o tendr řady 935.2. Zaujalo mě tohle téma, tak jsem si chtěl ujasnit pár detailů, prozkoumat mou knihovnu mě nenapadlo. Taky jsem narazil na pěkná fota v katalogu parních lokomotiv ze Strojexportu, pokusím se přiložit i pro ostatní... Jedná se o tenrd k řadě 475.1 bez přikladače a s ním.

Mimochodem na krásné detailní fotce uvedené Pterodaktylem je vidět mazání kříže hřídele náhonu převodovky a rovněž maznice
pro třecí plochy nárazníčků a také je vidět svorník tuhé spojky.

Šimek, Mad_noodle2, Polabský: Na 434.1100 jsou dýmniční dveře z 375.008.

Korte: Děkuju za doplnění.
pterodaktyl: , Jasně, bylo to myšleno v žertu

Ad dýmniční vrata 1100. Omlouvám se za dezinformaci, ale tato "muzejní" úprava na této lokomotivě, na rozdíl od těch ostatních, byla provedena celkem precizně. Dlouho jsme tedy ani neuvažovali o tom, že by s těmi vraty nedojezdila. Že je vše jinak se přišlo, když už bylo pozdě.

Dotaz úro frako či baja: Zajímá mne zda jsou na vzduchovém potrubí pod budkou uzavírací kohouty, nebo až na tendru. Děkuji.

Michal Šorel - což dokazuje, že se to matlalo na koleně, bez výkresů, a bez zájmu prohlédnout si starší fotky z dob, kdy ty dvoudílné dveře byly na 434.1 běžné. A dokonce možná ještě ve šrotu na nějaké 434.1 byly k vidění .
Takže asi odborníci z NTM vědí všechno nejlíp ?

Na 434.1100 jsou dýmniční dveře z 375.008

Na 434.1100 jsou dýmniční dveře z 375.007

Děkuji všem za objasnění situace, p. Šorelovi i za lví podíl na zprovoznění.
Ad točna: myslím, že vůči NTM na přelomu 70./80. let se jedná o zbytečnou (a vzhledem k možnostem daným dobou snad i poněkud hloupou) invektivu.

Pre uplnu presnost 036 ma vyfuk od prikladaca povodne vefeny po zadnej stene budky a reverzne supatko je pod podlahou na strane rusnovodica. A co sa tyka vzduchovych hadic tak oboje, loko aj tender maju klasicke kohuty a hadice s polospojkami na oboch celach

Spacula: není zač! Omlouvám se, že jsem nedal dostatečně jasné popisy! Jinak Příručky pánů Loudy a Mareše z let dvacátých jsou vzácné koření!Také si je už delší čas chci vypůjčit z Nár.technické knihovny!Což bude problém neboť mohou patřit do archivních fondů( či jak se to nazývá)
Vlastním totiž pouze vydání z let 47 a 56.

Frako-děkuji za za odborné doplnění!
Měl bych na Vás otázku. Předem se omlouvám autorovi fotky, p.Kollárovi za to, že jsem ji stáhl a vyznačil v ní předmět mého dotazu.

Zakroužkoval jsem na stroji "štokru" červenými kroužky dvě potrubí. Moje otázka zní : k čemu tato potrubí slouží? Myslím si, že jsou to potrubí ke kontrole a doplnění oleje do karteru stroje "štokra". Klikový mechanismus se mazal rozstřikem, tedy v karteru musela být náplň oleje.
Je tomu tak? Kuplování mašiny jsem na vlastní oči viděl, ale stroj přikladače jsem rozdělaný neviděl bohužel..
Děkuji!

Polabský-V pořádku-já vím, že to byla legrace

šimek - já jen, že zde byla dost bouřlivá kritika Jaroměře kvůli Konradovi, ale když něco zmrší páni z NTM, tak je veškerá kritika zakázána ?
Inu, Járo měř nebo ntm praha, to je rozdíl, že ?

A zrovna ty dvířka nebyl problém odměřit podle 434.0170, myslím že jsou identická.

pterodaktyl - Příručky pánů Loudy a Mareše z let dvacátých jsou vzácné koření!

Tak s tím tedy souhlasím, pokud to někde existuje, byla by to opravdu moc veliká rarita !

Tendry a mechanické přikladače jsou i s pěknými foto v časopise ,,Svět velké i malé železnice'' číslo 2 květen 2012. Autor pan Vaněk.

pterodaktyl, točna - pod příručkami z let 1924 a 1928 jsou podepsáni: 1924 - Fr. Železný (profesor průmyslové školy) a 1928 J. Masák + kolektiv autorů (inspektor v ministerstvu železnic). Tyto dvě mám přeskenované, v knihovně nesehnatelný artikl - měl jsem je zapůjčené od fyzické osoby.

Jestli existují ještě jiné příručky (Mareš, Louda), tak o nich nevím.

točna: ano, existuje, ale jak jsem zjistil, tak příručky z let 1924 a 1928 jsou dostupné pouze prezenčně v Národní knihovně.
To samé jsou Praktické knihy pro strojvůdce od Hugo Junga-taktéž prezenčně NK a badatelna NTM.
Jinak Ty příručky z let dvacátých nejsou dílem páně Loudovým a Marešovým,omlouvám se za mystifikaci, ale tu z r 1924 napsal František železný a tu z r 1928 J. Eismann.
ale všechny tři by rád prostudoval!
Stejně jako skripta pánů Schejbala a Židlického-ty jsem kdysi měl půjčená, ale tehdy nebylo možné pořídit kopie-škoda

Venda-díky za doplnění! o těch článcích ve Světě malé i velké železnice kolem mne informace proletěla již dříve, ale zapadla a nesepnulo mi to!

Editace: Spacula na moji mystifikaci upozornil dříve! Děkuji!

A aby té mystifikace nebylo málo-tendr lokomotivy 475.101 má číslo 935.0136 a ne mnou špatně uvedené 935.0126!Omlouvám se!

(Příspěvek byl editován uživatelem pterodaktyl.)

Příručku pro strojvůdce a topiče z roku 1928 jsem (v perfektním stavu) koupil v roce 1990 v antikvariátě v Dlážděné ulici v Praze (poblíž Masarykova nádraží) za tehdejších 100,- Kčs. Nyní prý je (snad na slovenských stránkách MDC) i někde naskenovaná na netu.
Příručku Louda, Mareš z 50.let mám ve slovenské verzi (Príručka pre rušňovodičov) z roku 1958. Zakoupeno během studií v Žilině v tamním antikvariátě (cca 1984), na cenu si už nevzpomenu.

Na internetu je ta z roku 1948... Lze stáhnout z ulozto.cz

Ta z roku 1928 byla loni v létě na aukru - vydražila se kolem 1300 Kč, ale objeví se tam velmi zřídka.

pterodaktyl,spacula - u té 1928 uvádíte různé autory (to je ten kolektiv), ale oba uvedení pánové sloužili ve 20.tých letech na řed.Brat., v odd.Vozební a dílenské, takže opravdu to byli odborníci z praxe. Ing.Mareš byl asi 2 roky v dílnách MO, a pak na MŽ, takže v té praxi tak moc nepobyl. Tím nemám snahu snižovat jeho znalosti, jen upřesnění historie.

A když už je odkaz na Svět železnice, tak v článku o kondenzačce 559.0701 se píše, že ji zkoušeli v Kralupech, kdy ale už neměla kondenzační tendr, ale obyčejný vanový, a zkoušel se prý účinek ventilátoru.
Věděl by někdo, kam foukala ta pára z turbíny, která původně šla do kondenzačního tendru ?
(ta tlustá roura vedoucí pod budku)

Cogwheel: Ta příručka z roku 1928 dnes stojí 3tis. Kč
Jinak naskenovaná příručka je zde: http://www.priruckaprostrojvudce.ic.cz, ovšem jde o její druhé, poválečné vydání. Ale doporučuji všem, kteří hledají hlubší vhled do této problematiky!
Nicméně moderní prvky( štokry, Hulsony, injektory NV, ofukovače sazí....) jsou až v příručkách z let padesátých.

točna: díky za informace!
O panu inženýru Marešovi mimochodem pěkně píše i pan Klimeš v knize Mám páru rád-konkrétně v pasáži o znovuzrození Mikáda 387.043.
Ta Klimešova kniha je úžasná, není to ani tak technická publikace, jako spíše beletrie.
Ten pán má prostě spisovatelský talent a hloubku jeho myšlenek hledám marně v knihách autorů mnohem zvučnějších jmen!

Pterodaktyl - k té fotce parního stroje přikladače, obávám se, že Vám asi neodpovím docela, už se mi toho dost vykouřilo z hlavy, ale ta horní trubka se šroubením je nejspíš přívod oleje do klikovky. Olej se naléval do nádržky, která byla myslím pod sedačkou topiče. Dostatek oleje se zjištoval kontrolním kohoutkem, zároveň to bylo i odvodnění. Parní stroj se mazal lisem umístěným poblíž přepínače napaječe. Snad by přesněji odpověděl 556. 036 na kterého bych měl také dotaz. Počátkem 60tých let, kdy jsem začínal tak již u všech 556.0 nízkých čísel a měli jsme namátkou 003,007,017,027,056 byl již výfuk vyveden podél tendru dozadu. Ale na kterou stranu? U vyších čísel např. 450 to bylo podél tendru ale na druhou stranu. Ty strany se tam měnily. Jak to bylo?

Od č.161 bolo reverzné šupátko na strane kuriča, takže podľa toho bolo potrubie výfuku dodané aj na tender, z fabriky bol výfuk vedený na tender až od č.190 najskôr hadicami s kovovým oblúkom v najnižšom mieste, potom hadicou s ocelovou vystužou vo vnútri

točna
Při hledání informací o kondenzační lokomotivě 559.0701, jsem dostal na email několik informací. Byl jsem informován, že nejprve lokomotivě byl sundán pancíř v dílnách (asi ve Škodě Plzni, kam byla stahována vojenská technika), pak krátce jezdila kondenzačním tendrem a nakonec v nymburských dílnách dostala vanový tendr a byla předána do Kralup. Jak jsem nakoupil tak předávám.

trocha historie....

Tempotaxi: Ano, tak nějak to bylo popsáno v SŽ, jestli mohu doporučit, zkuste si ten článek půjčit a přečíst, velmi zajímavé čtení.

Tak jsem se díky dovolenkování dostal do pro mne vzdáleného regionu..A pořádně zdokumentoval několik pozapomenutých strojů..zejména co se týká vzhledu..obecně zde probíraných neduhů pomníků..chybějící části..vandalismus..Začal jsem mementem v depu Frýdek Místek..co dodat..

Dále Landek park muzeum OKD..CS500 zde jako 317.123 mašina jezdící ještě počátkem 80.let.. nyní ji žere rez a oblézají hordy dětiček mířící do muzea..Až na chybějící výronky,napaječe a nějaké ty drobnosti docela kompletní stroj,samozřejmě vodní prostory a oplechování kotle sežrané korozí..

Nějak mi to zde nebere víc věcí najednou..takže poslední a nejstarší stroj..Prostějov 310.127 rok výroby 1889 ale kotel 1956!Téhle mašině by to slušelo určitě pod střechou např. v Olomouci..teď je na stanovišti jen hnízdo nějakého bezdomovce..

Alf - moc pěkný fotky. Ten kremák by měl být v Lužné, aneb raději jednou vidět, než 100krát číst. Tam je vidět hodně věcí, které na celé mašině jsou schované.

M152_0045 - ten článek jsem četl a proto se ptám na věci, které v něm chybí.Nejsou tam popsány a fotky jakbysmet. Fotek tam je mraky, ale od naší 559.0701/555.0177(s vrtulí) sotva 5 a půl nebo nic. S textem to samý.

M152_0045
O kondenzační lokomotivu jsem se zabýval, než článek vyšel tiskem. Jako vždy na různých vláknech o lokomotivách, vždy je plno připomínek, že to tak není, že autor to napsal špatně a měl hledat tamhle a jinde. Měl jsem právě před několika lety plno dotazů a vždy mně přišla nějaká odpověď. Někdy i opačná. Při čtení textů, korespondence, telefonátů jsem si udělal vlastní názor a nikomu ho nevnucuji, jen dávám ve známost. Bohužel i ten názor se nezamlouvá.
Je plno knížek, článků o historií o železnici, lokomotivách, atd., ale vždy musím znát dobu vzniku textu, nové autentické poznatky, ale přesto je to podle jiných všechno špatně a nepřesné.

Životopis lokomotivy.

Foto Pavel Vančura.

K těm přikladačům,velká legrace to nebyla,když se něco dostalo do šneku. Ono topit štokra naruku byla docela vrahovina. Ještě horší bylo topit naruku pětasedmu. Jednou se mi stalo ,že vyházený popel z popelové jámy a troška umrzlého sněhu utrhla hadici u štokra na pětasedmě a bylo vymalováno. Naštěstí už jsme se blížili k domovu a kousek mi topil pan strojmistr Šišpera, který jel na nařízenou jízdu- to kdysi strojmistři museli- já táhl vodu a jelose.

Tempotaxi (2488): trochu opravím ing. Beka
555.0181 / 930.3191: Výrobce Schwartzkopff, Berlin; výrobní č. 12676/1943. Původní označení 52 6235 (3920).
Lokomotiva získala označení 555.0181 dne 22.9.1961 přeznačením bývalé širokorozchodné 555.0605 (ex 555.087). Od 22.9.1961 Česká Lípa, od 29.1.1962 Liberec a později rekonstrukce na mazutové topení.
reko na mazut: 14.6. - 29.7.1965 dílny Ivano-Frankovsk (SSSR-Ukrajina)
první depo: Kralupy nad Vltavou (zde i zrušení)
Zrušení výnosem č.j. 42713/70 z 4.8.1970; od 13.8.1970 jako vytápěcí kotel do Ústí n. Labem

Tempotaxi a ostatní: Omlouvám se za můj chybný text o řádek výše. Přehlédl jsem ve svých poznámkách řádek.

Tu lokomotivu s kondenzačním tendrem (559.0701) chtěly tehdejší Závody V. I. Lenina (ŠKODA Plzeň) kvůli vyzkoušení a tím získání konstrukčních poznatků pro dodávky lokomotiv pro export. Vědecko-výzkumný ústav dopravní (VVÚD) chtěl zase ověřit výhody tohoto zařízení. Pracovníci kovošrotu v Mladé Boleslavi však již v době vyjednávání o odkoupení této lokomotivy z kovošrotu, stačili rozřezat část uhláku tohoto kondenzačního tendru. Byla však možnost odřezané díly přivařit zpět. Sejmutí pancéřových plechů mělo provést depo Nymburk a vrátit zpět kovošrotu. Po sejmutí opancéřování lokomotivu s tímto tendrem mělo depo Nymburk odeslat do depa v Plzni, které jí mělo zapůjčit do Závodů V. I. Lenina.


(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

Neví prosím někdo hmotnost prázdného a vyzbrojeného tendru (čtyř a pětinápravový) u Kondenzaček? Nikde to nemůžu najít. Díky

Lakro: a vyzkoušel jsi někdy papoucha na ruku?

Topič - to jde blbě - málo místa, dvířka vysoko.

555./9/.701 V Kralupech jezdila nějaký čas i s větrákem -potvrdil J. Hošek, který ji taky zkusil. Kam se odváděla pára nevím, o tom nemluvil a nebo jsem to zapoměl. Na co si živě vzpomínal byl nezvyklé zvukové efekty, prý značně hlasité, které větrák vydával....

spacula: Až na to, že ten druhej tendr je z 476.0 a ne ze 475.1

točna - právě vám podobní a podobně smýšlející zanášejí flame tam, kde by měla být spolupráce a dohoda. viz NTM/Jaroměř. A to není zdaleka jediný duel. Samozřejmě, že věci to neslouží, neprospívá. Je ale zajímavé, že z 90% ,minimálně, mají nejblbější kecy ti, co nezachránili ani šroubek.

Když v depu v Plzni zvážili ten kondenzační tendr došlý z depa Nymburk, tak vážil 28 000 kg (pochopitelně prázdný s vloženými uřezanými díly).
Potom už ve čtvrtek tendr s lokomotivou zapůjčilo depo Plzeň Závodům V. I. Lenina v Plzni. Tam se na lokomotivě měla provést revize.

Mad_noodle2 - jo, jo , je to tak.
Všichni budem tleskat, jaké má císař krásné nové šaty. A přitom všichni vidíme, že císař je nahý, ale nikdo si netroufne na to upozornit.
Kdy už konečně vyrostem z pohádek a začnem se chovat normálně, jako dospělí ?

To se u vás dá těžko předpovědět bez znalosti dalších údajů. Já nekritizoval ani NTM ani Jaroměř a svoje už mám oddělané. Takže o pohádkách v mém případě nemůže být řeči.
Proč se ocitla ta nebo ta vrata na čtyřkoláku a proč se tam neocitla jiná neřeším. Nějaký důvod zřejmě byl, stejně jako u Konráda v Jaroměři.
Netleskám, ale neštvu lidi proti sobě navzájem. Tím se jaksi císař neobleče. Račte nahlédnouti za hranice....

Draci dokážete někdo najít dvoj díl v češtině Top Gearu závodu přes Británii s Tornádem?

Za pěkné sem našel jen toťo
https://www.youtube.com/watch?v=mBHUbb3BQx4

Baja: http://www.topgear4fan.cz/epizoda-13x01/

Pomůže mi prosím někdo identifikovat 556.0 odstavenou u depa v Lužné u Rakovníka v roce 2004 ? Předem Vám děkuji.