Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“ » Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka... do 26. 11. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka... do 26. 11. 2020

dolů
   autor příspěvek
Pátek, 14. srpna 2020 - 18:54:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1225
Registrován: 8-2015
Zlín Svit 2020-08-14 posunovací lokomotiva 711
Sobota, 29. srpna 2020 - 06:09:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10824
Registrován: 6-2004
https://filmovyuzel.cz/vystava-modelove-zeleznice-se-vraci/
Sobota, 29. srpna 2020 - 09:28:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2653
Registrován: 7-2017
Starý_Hanák:
"Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj. tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny."

Mezi Mariánkami a Chebem je Salajna, původ názvu je stejný.

Především der Fluss je vodní tok a salajny aka flusárny se budovaly skoro vždycky u potoka. (Když tam dnes potok není, můžete se vsadit, že tam ve středověku byl.) Dodnes existuje spousta pomístních názvů typu Flusárna, které mají původ tamtéž. Nacházejí se na odlehlých místech v lesích (Šumava) i uprostřed měst a obcí (Příbram, Jirny). Protože se potaš vylouhovaná z popela ve středověku používala především jako sklářská surovina, při bližším ohledání se na takových místech většinou najde i spousta středověkých skleněných střepů. A má to ještě jednu historickou souvislost: Tato živnost byla jednou z mála, jejichž provozování ve střední Evropě bývalo (podobně jako jiné špinavé technologie, např. koželužství) povoleno židům, takže často zjistíte, že flusárny bývaly v sídlech židovských komunit.
Úterý, 01. září 2020 - 15:50:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 5-2013
Doplnění pro Vechtr a Honza_o z 29.7.2020, že vlečka do Tajmac-ZPS není bez života.
V pátek 28.8.2020 chlapi provětrávali svou krásnou mašinku a prováděli lehkou údržbu předávacích kolejí.
Tak nějaké foto posílám.
Středa, 02. září 2020 - 07:44:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5161
Registrován: 5-2002
Koukám [jidlo] .
Sobota, 12. září 2020 - 21:21:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 6-2018
Netradiční pozdrav z Huštěnovic.
Středa, 23. září 2020 - 21:47:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14155
Registrován: 11-2002
Vypadá to, že se přes noc podívá s vlakem z Chalupek až do Břeclavi "Gagarin" ST44-1250 (asi) a třeba to zpátky vyjde za světla. [happy]
Priapos
Čtvrtek, 24. září 2020 - 09:46:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1849
Registrován: 10-2012
Jena:
"třeba to zpátky vyjde za světla. "


Polský „Sergej" je zase zpátky, už projel Svinovem.
Čtvrtek, 24. září 2020 - 20:10:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 9-2011
Priapos: a dojel až do Břeclavi?
Čtvrtek, 24. září 2020 - 21:31:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14158
Registrován: 11-2002
eso_26: jo.. [wink]
Sobota, 26. září 2020 - 17:43:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1245
Registrován: 8-2015
Oprava železnice Zlín střed 2020-09-26: https://www.facebook.com/groups/silnicarskaakomunalnitechnika/per malink/1769245879919140/
Pátek, 30. října 2020 - 21:36:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1232
Registrován: 9-2013
https://youtu.be/SOAPRmmzgWA

Vlaky Břeclav a Moravský Písek
Úterý, 03. listopadu 2020 - 16:06:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 1-2014
Zdravím místní domorodce. Měl bych na vás malou prosbu.
Dokázali byste mi poradit, kde sehnat podklady pro úsek trati z Vizovic do Valašské Polanky? Bude se mi to hodit na diplomovou práci. Těmi podklady mám na mysli nějaké základní rozvržení stanic, zastávek apod.
Děkuju předem za nasměrování.
Vechtr
Úterý, 03. listopadu 2020 - 17:21:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 12-2015
Originální projektová dokumentace se pár let zpátky dala zapůjčit v archivu firmy Baťa.
Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
jagg
Úterý, 03. listopadu 2020 - 17:58:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 860
Registrován: 5-2012
Jiri: to je pro mne velmi zajímavé téma a rád bych byl aspoň trochu nápomocen. Brožura 100 let místní dráhy O.Z.V, která obsahuje autentické nákresy všech stanic a zastávek a další zajímavé údaje má autory Ivan Bednařík (je na FB ve skupině Trať 331), Ludvík Erben, Jakub Vrchovský (taktéž na FB), kteří mj. uvádějí následující zdroje: sborníky OA Zlín 1-8, Alfred Horn: Die Kaiser Ferdinands Nord Bahn, časopis Malá železnice 1/1968, ing. Milan Kralovič: Torzo Baťovy železnice u Vizovic a také podklady od pánů ing. Zdenka Maruny a PhDr. Bittnera, podnikový archiv Svit a.s. a OA Zlín na Klečůvce. Dále existovaly v průběhu času různé internetové stránky o OZVD, které obsahovaly taktéž některé zajímavé údaje, stejně jako jiné diplomky a podobné práce na toto téma.
Pátek, 06. listopadu 2020 - 21:24:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11070
Registrován: 6-2004
Co se týče dotazu ohledně různosti ohodnocení signalistů (s ohledem na počet úkonů na tom kterém stavědle) v žst. Kojetín (řešeno nedávno zde v jiném vlákně), pamětník se mi ozval tento týden do mailu.

Snad se tedy někdo vyjádří i k tomuto dnešnímu dotazu k trati 330...


aneb "domečky" bývalých HRADEL:

bylo jedno, jak stavba rozměrově "vyšla", nebo byla stavba hradel (např. Soboňky, Bzenecký Bor ) jako "přes kopírák"?
Myslím, že např. hradlo KUROVICE bylo dosti podobné hr. Dobrčice, naopak Hr. Žlutava mi přišlo jiné (asi tím, že tam byla "veranda") než ostatní hradla.. Měl někde hradlář i postel? Případně jak byla v případě hradel situovaných na odlehlých místech (např. v lese) zajištěna bezpečnost obsluhy ?

(Příspěvek byl editován uživatelem Fany.)
Úterý, 10. listopadu 2020 - 13:43:31  
Moderátor
Číslo příspěvku: 16888
Registrován: 11-2005
Fany:
" Případně jak byla v případě hradel situovaných na odlehlých místech (např. v lese) zajištěna bezpečnost obsluhy ?

"

Zámek jako zabezpečovací zařízení se objevuje již v Babylónu, kde archeologické nálezy potvrdily existenci dřevěných zámků s kovovým klíčem. Cylindrická vložka byla vynalezena v roce 1844. V průběhu 20. století zámek prošel dalším bouřlivým vývojem, viz vznik FAB (1934 - zahájení výroby cylindrických vložek)

[wink]
Úterý, 10. listopadu 2020 - 14:07:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5231
Registrován: 5-2002
Nemohl tam být zamčený pořád, musel taky sledovat vlaky [happy] .
Úterý, 10. listopadu 2020 - 15:59:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11081
Registrován: 6-2004
Šari:


ovšem jen zámek na dveřích v noci uprostřed hlubokého bzeneckého boru vidím jako velmi nedostatečné chránění hradlářky/hradláře... Spíš to vidím na nějakého vlčáka nebo jinou další "pojistku".. ale jinak díky za historické "technookénko"...
Úterý, 10. listopadu 2020 - 19:35:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 945
Registrován: 3-2018
Fany: A co by si asi někdo na hradlařce vzal? Vy jste nikdy nespal v lese pod širákem? Jako výpravčí jsem taky sloužil v noci sám a to tam byla kasa s hotovostí. A vlčáka jsme ve stanici neměli. Na noc jsem zamykal a hotovo.
Středa, 11. listopadu 2020 - 23:11:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 317
Registrován: 7-2006
Pracovníci CDP Přerov opět, jako obvykle, absolutně nezvládají informovanost cestujících a koordinaci provozu při výluce traťové koleje Tlumačov - Hulín.
Vjezdové koleje/nástupiště nejsou v Hulíně ve většině případů v čase reálného příjezdu/vjezdu vlaku do stanice ještě uvedeny na infotabulích, ani ohlášeny, naopak v době, když už spoj ve stanici Hulín není, tak ještě cca 3-5 minut na infotabulích zobrazen je. Zpoždění se na infotabulích uvádí s velkým zpožděním nebo vůbec, přitom predikce a předpoklad zpoždění by měl zkušený dispečer vědět a ne dělat z lidí voly. Stejné je to ale v organizaci provozu v Tlumačově a Otrokovicích.
To už v tom Přerově na CDP skutečně dělají jen lemplové nebo proč je ten stav tak katastrofální?
A nepoukazujte na to, ať si to každý jde vyzkoušet:-)
Přece když to tak ty lidi nebaví nebo to nezvládají, tak ať to nedělají:-)
Středa, 11. listopadu 2020 - 23:19:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 679
Registrován: 1-2014
Ovládání informačních tabulí nemají na starosti dispečeři ale takzvaní Operátoři železniční dopravy.
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 09:35:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 856
Registrován: 1-2014
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/zakon-liniove-stavby-vyvlastnova ni-pozemky-prejezd-doprava-zlinsky-kraj.A201102_579354_zlin-zprav y_ras

Tak snad se ten polský model brzy pozitivně projeví.
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 10:09:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11089
Registrován: 6-2004
Wien:

musí to být trvalý stres, ta práce tam, a každá mimořádnost je "porce stresu" navíc... měl bych pochopení.. Nebo zavést znovu do žst. Hulín pracovní pozici INFORMÁTOR?
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 16:23:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 318
Registrován: 7-2006
Jiri:
"Ovládání informačních tabulí nemají na starosti dispečeři ale takzvaní Operátoři železniční dopravy."
Ano, to vím, ale pokyny a informace dostávají od dispečerů, tak proč nedělají svoji práci alespoň ve standardní kvalitě? Takhle to vypadá skutečně jak u největších lemplů:-)
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 16:26:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 319
Registrován: 7-2006
Fany:
"Wien:
musí to být trvalý stres, ta práce tam, a každá mimořádnost je "porce stresu" navíc... měl bych pochopení.. Nebo zavést znovu do žst. Hulín pracovní pozici INFORMÁTOR?"
Ano, pochopení ano, v případě, že se to stane občas, ale na CDP Přerov je tohle bohužel standard, že práce je odflàknutà z nutnosti. Ale chápu, že vše okolo Přerova je teď náročné, nicméně vše na to musí přijat eliminující opatření, ne to dostat ještě víc do katastrofálního stavu nedbalostně:-)
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 19:26:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2092
Registrován: 7-2002
Wien: tak si stěžujte.
Čtvrtek, 12. listopadu 2020 - 19:38:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2093
Registrován: 7-2002
Fany: a jak by ten informátor v Hulíně fungoval, když celá trať se řídí z Přerova?
Mimochodem všechny informační systémy ovládají mezi Říkovicemi a Moravskou Novou Vsí dvě operátorky.
Při normálním provozu je to opravdová pakárna, při mimořádnostech je to masakr.
Pátek, 13. listopadu 2020 - 06:42:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11093
Registrován: 6-2004
Přesně tak, je třeba mít pochopení nebo tam "dodat" dvakrát tolik pracovníků a řádně je zaplatit..
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 15:26:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 680
Registrován: 1-2014
Ještě jedna prosba,
jak jsem se vás ptal na podklady k úseku z Vizovic do Valašské Polanky. Jsou nějaké takové materiály ohledně modernizace trati z Otrokovic do Vizovic?
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 16:04:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7909
Registrován: 12-2011
Zde po rozkliknutí sekce Zadávací dokumentace je projektová dokumentace ze stupně DUR.

https://zakazky.spravazeleznic.cz/contract_display_1536.html?open =performance

Někde se válela i Studie proveditelnosti, ta by byla jednodušší ke studiu.

Ve své diplomce jsem okrajově řešil vedení rychlíků Brno - Zlín pomocí Hulínské spojky. Pokud máte zájem, můžu poskytnout.

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 16:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 681
Registrován: 1-2014
Děkuju vám moc.
Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu.
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 17:28:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7910
Registrován: 12-2011
[lol]
Priapos
Pondělí, 23. listopadu 2020 - 22:59:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1872
Registrován: 10-2012
Jiri:
"Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu."


Osobně jsem už jel z Brna do Otrokovic a zpět přímým IP přes Břeclav, to se dá v pohodě. Ale přes UH ...
Úterý, 24. listopadu 2020 - 14:16:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 683
Registrován: 1-2014
Navrhoval jsem to jako rychlíkovou linku pro dobu, kdy byla trasa z Blažovic do Starého Města elektrifikována.
Úterý, 24. listopadu 2020 - 17:31:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 685
Registrován: 1-2014
Bylo by kdyžtak možné tu studii proveditelnosti poslat? Přece jen ať mám kdyžtak více zdrojů
Děkuju.
Úterý, 24. listopadu 2020 - 18:08:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 862
Registrován: 1-2014
Jiri:
"Děkuju vám moc.
Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu."

Mrkl jsem na vaši DP. Přijde mi velmi srozumitelná a líbí se mi i pojetí srovnání všech 4 tras.
Osobně s vámi souhlasím a už jsem to tu i uváděl, že je Vlára 340 ideální pro relaci Zlín-Brno, aniž bych to uměl podrobit hlubší analýze a uměl to tak hezky spočítat.

V každém případě rovněž mi došlo, že kapacita trati 340 je velmi dobrá a bylo by škoda R tudy neobnovit a Zlín je zároveň dobrý cíl. Tato trasa by byla ideální alespoň do doby, než budou jezdi R po reko trati přes Kroměříž a Vyškov.

Pokud bych měl výhrady, tak zejména k výměně mašiny v OT, tam je to buď na sysla nebo rovnou na Pantera nebo něco podobného.
Dále bych řekl, že je navržena zbytečně dlouhá JD do Veselí (R 62 minut). Jelikož mají být v budoucnu Sp po 60 minutách Brno-Veselí, není třeba, aby vyšší vrstva zastavovala tak často, navíc by JD R byla kratší jen o 8 minut oproti Sp 70 minut.

Ideální JD potencionálního R z Brna do Veselí by měla být tak 55 minut s křížením ve Veselí, tím by se pak dalo přiblížit JD busu 1:35 Brno-Zlín.
Nevím, proč by měl R stavět ve Šlapanicích, když tam vede mimo vlaku i trolejbus?
Stačilo by:
Brno-Slavkov nebo Bučovice-Kyjov-Veselí-UH-StM-OT-Zlín

(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)
Úterý, 24. listopadu 2020 - 20:33:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 686
Registrován: 1-2014
Dekuju vám za hodnocení.

Co se týče jízdních dob, tak ty jsem počítal všechny manuálně v excelu za pomocí TTP a až po dokončení jsem se dozvěděl o programu Viriator. Tudíž je možné, že jsem tam nasekal minuty navíc.

Ty Šlapanice jsem zařadil, jelikož měli docela vysoký počet přepravených cestujících dle dokumentu, co jsem měl k dispozici.
Úterý, 24. listopadu 2020 - 20:48:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7912
Registrován: 12-2011
Mně teda trasa po Vláře ideální určitě nepřijde. Ve své práci jsem se dostal s trasou rychlíku Brno - Zlín přes Kojetín a mimo Hulín pod jednu hodinu, což se po Vláře nedá (samozřejmě to není žádná oficiální dokumentace, pouze teoretická studijní práce).
Úterý, 24. listopadu 2020 - 21:26:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1708
Registrován: 2-2010
ad Jiri: ten program Viriator, dá se někde sehnat, nebo je to jen firemní verze?
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd
Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/
Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/
Úterý, 24. listopadu 2020 - 22:19:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 6-2020
A co kdyby se také někdo zabýval přímým propojením takových měst jako je Uherské Hradiště a Kroměříž po železnici nebo autobusem, které neexistuje, a přitom dříve to bylo úplně běžné spojení. Všechno jenom ze Zlína a do Zlína, kde je v rámci Zlínského kraje propojení s okolními městy celkem dostačující a pro více druhů veřejné dopravy.
Úterý, 24. listopadu 2020 - 22:57:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 687
Registrován: 1-2014
Bohužel nedá, Máme ho jen ve škole.
Středa, 25. listopadu 2020 - 00:06:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 863
Registrován: 1-2014
Jiri:
Ve Slapanicich nestavi Sp, ani tam v budoucnu stavet nemaji. Myslim, ze tu mame odstrasujici priklad v podobe linky R13, jak by nemel vypadat dalkovy vlak a nebylo by rozumne tyto krajske manyry jez panuji na trati 250, kdy nejde s JD linky hnout, tahat na Vlaru, vesnice po Slavkov obslouzi v pohode Os.
Středa, 25. listopadu 2020 - 00:16:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 864
Registrován: 1-2014
Intelpetr:
Za stavajiciho stavu asi nelze po Stare Prerovce dalsi R procpat, alespon to tvrdi MD.
Resime tu stav po dratech do Zlina a dratech z Veseli do Brna.

Co by me ale zajimalo, je zda se pocita s draty mezi Veselim a StM v navaznosti na dratitaci 340?
S draty pres Hulin-Kojetin se udajne pocita ihned po konverzi na AC viz.mapa SZ.
Středa, 25. listopadu 2020 - 00:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 865
Registrován: 1-2014
Intelpetr:
Myslim, ze vase verze studijni prace Zlin-KM-Brno muze byt uzitecnym impulsem k dalsi diskuzi.
Trupman
Středa, 25. listopadu 2020 - 00:39:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1694
Registrován: 12-2005
slovax:
"A co kdyby se také někdo zabýval přímým propojením takových měst jako je Uherské Hradiště a Kroměříž po železnici nebo autobusem, které neexistuje, a přitom dříve to bylo úplně běžné spojení. "

Pokud funguje osobní doprava na železnici jako síť s dobře udělanými přestupy v uzlech, tak jsou přímá spojení odevšad všade zbytečná. Zrovna KM-UH je takový případ, kdy to vlakem s přestupem v Hulíně dává smysl. Problém je, když přestupy nefungují nebo jejich výskyt v JŘ je jak noty na buben.

Dřív těch přímých spojů byla na dráze hromada, ale že by se v té době cestovalo líp, to se říct nedá. Např. v Polsku to v intercity vrstvě vlaků dodnes funguje podobným způsobem, nostalgikům doporučuji.
Moje dopravní fotogalerie na Phototrans
Středa, 25. listopadu 2020 - 07:30:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 6-2020
Přímá spojení "odevšad všade" není případ těchto celkem větších měst ve Zlínském kraji, kterými jistě města Kroměříž a Uherské Hradiště jsou. Zkuste si několikrát v týdnu čekat na "dobře udělaný přestup v uzlech" a poznáte to dobře. Myslím, že jeden až dva spoje vozovými jednotkami typu Regioshark nebo případně vhodnější, by to spravil v pohodě.
Trupman
Středa, 25. listopadu 2020 - 07:52:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1695
Registrován: 12-2005
Já netvrdím, že v současné podobě ty přestupy fungují.

Z pohledu cestujících je rozhodně lepší, když spojení KM-UH bude s max. 10minutovým jedním přestupem fungovat co hodinu, než aby dvakrát denně jel regioshark, který třeba v úseku Otrokovice-SM bude přecpaný.
Moje dopravní fotogalerie na Phototrans
Středa, 25. listopadu 2020 - 08:17:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 6-2020
Tak především maximálně 10 minutový jeden přestup jednoduše nefunguje, přestupy jsou v převážné většině dva, a to ještě čekají na více spojů z obou směrů. A nezažil jsem nikdy přecpaný Regioshark v úseku Otrokovice - Staré Město, když tudy ještě jezdil. A ani další spoje nejsou v tomto úseku "třeba přecpané". Asi vlakem přes tento úsek nikdy nejezdíte, když to nevíte. Z krajského pohledu to vidíte jinak.
Středa, 25. listopadu 2020 - 10:10:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 866
Registrován: 1-2014
Asi by bylo idealni udelat v ramci kraje takovy system linek, ktery by umoznil dostat se kamkoli vlakem na 1 prestup.

Ve ZK se nabizi udelat okruzni linku nejlepe Sp v trase UH-UB-Bylnice-HL-VS-VM-Hulin-Otrokovice-UH. Prestupovalo by se tak jen jednou, a to na KM, Luhacovice, Roznov, Karlovice a smer Veseli.

V casech o cca 10.let zpatky, kdy tehdejsi vedeni kraje intenzivne akcentovalo dostavbu 331, byla navrzena dokonce osmicka se stredem ve Zline.

Spojeni na KM se razantne vylepsi az zavedenim R Zlin-Brno, tedy az po reko trate 300 na 200 :-))
Priapos
Středa, 25. listopadu 2020 - 11:45:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1873
Registrován: 10-2012
Jiri:
"Navrhoval jsem to jako rychlíkovou linku pro dobu, kdy byla trasa z Blažovic do Starého Města elektrifikována."


To v dohledné době bohudík nebude, budou chybět peníze na takovéto zbytečnosti.
Středa, 25. listopadu 2020 - 20:51:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 6-2020
V železniční dopravě se zásadně ustrnulo na dodržování linkování tratí a nebere se zřetel na to odkud a kam lidé cestují. Přece kdyby se rozklíčoval "pentlograf" dopravy odkud a kam lidé cestují, tak se z toho mohou dohledat hlavní směry dopravy na základě prodaných jízdenek nebo třeba předplatného jednotlivých zastávek u traťových jízdenek. Příkladem je přesah dopravy na trati od Uherského Hradiště do Starého Města, přičemž není zohledněný hlavní fakt, že ve většině případů lidé pokračují ze Starého Města dále do dvou směrů. Ale Arriva ten přesah nezabezpečí, protože to tak bylo krajem nařízeno pardon "vysoutěženo" a především nedohodnuta návaznost dopravního toku mezi krajem a Českými dráhami. Těch pár spojů Českých drah ten přesah ze Starého Města také nezajistí. A tak jsou lidé pořád nuceni neúčelně přesedat a ztrácet tak drahocenný čas a peníze v tarifu Zlínského kraje a ještě provozovaných spojů ČD. A to stejné je v Hulíně nebo v Otrokovicích.
Brodensis
Středa, 25. listopadu 2020 - 20:59:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 246
Registrován: 7-2018
Když se tu tak krásně diskutuje kudy by měly jezdit vlaky, chtěl bych se zeptat, jak by jste vedli trasu z Brna na Slovensko. Tedy nemyslím Bratislavu a Podunají, ale střed sever.

Víme, že se kdysi jezdilo po Vláře Brno - Trenčianská Teplá.

‌Baťa v minulosti zamýšlel ...Brno - Zlín - Púchov... K tomu by bylo potřeba udělat ty rekonstrukce trasy Brno - Kojetín - Kroměříž - Zlín - Vizovice a navíc dostavět Vizovice - Horní Lideč.

Takže jak by to bylo lepší, po Vláře, nebo po Zlínce?
Středa, 25. listopadu 2020 - 21:19:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 6-2020
Pokud si dobře vzpomínám, tak propojení Brno - Veselí nad Moravou - Trenčanská Teplá na Slovensko bylo po Vláře zcela běžné. Ale tak byly normální přímé spoje od Brna přes Kojetín a Kroměříž do Hulína a dále.
No a spojení ze Slovenskem bylo v "nové době" po "cinkání klíčemi" násilně přerušeno a nehrozí, že by se v dohledné době mělo zase obnovit. Naše slovutná reprezentace přece rozdělila kdysi Československou socialistickou republiku, tak o čem je tady diskuze, přece v nové době ani není třeba jezdit tudy na Slovensko. Není to tržní. Přece máme co jsme chtěli, tak na co si chceme stěžovat.
Čtvrtek, 26. listopadu 2020 - 00:09:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 754
Registrován: 2-2011
Priapos:
"Jiri:
"Navrhoval jsem to jako rychlíkovou linku pro dobu, kdy byla trasa z Blažovic do Starého Města elektrifikována."

To v dohledné době bohudík nebude, budou chybět peníze na takovéto zbytečnosti."
Jedině dobře. Realizovat reko Vláry podle zpackané Studie proveditelnosti by byla hrůza. Snad někoho napadne ji aktualizovat před tím, než se kopne do země (jestli vůbec.)
Čtvrtek, 26. listopadu 2020 - 00:31:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 867
Registrován: 1-2014
Zdenek102:
Je otazkou, jestli se dalo z te SP dalo vice vydojit a vybrat lepsi variantu mezi Blazovicemi a Kyjovem. Osobne si myslim, ze na to, ze po 340 nejezdi moc ND to nedopadlo nejhur, byt ve zminenem useku je to pojeti jako z 90.let, viz.Brno-CT. Bohuzel. Jasne, pokud by ta SP mela mit opravdu ovoce 21.stoleti, tak se mela primarne sledovat JD Brno - UH pod 1hodinu a tomu uzpusobit rozsah modernizace.
Čtvrtek, 26. listopadu 2020 - 02:51:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 756
Registrován: 2-2011
Určitě dalo, zvlášť když údaje o počtech cestujících byly (nevím jestli záměrně) zkresleny a sníženy oproti skutečnému stavu. Koho by zajímalo, přikládám pár výřezů obrázků ze studie proveditelnosti.


V každém případě měla být trať zásadně napřímena od Slatiny do Blažovic, z Křenovic přes Slavkov (přes zastávku Hodějice) po Nesovice, od Nemotic do Kyjova a od Kyjova zastávky po Veselí. Pak by nebyla výsledna JD Brno - Veselí 71 minut ale okolo 60. Záleží taky jak by vypada výjezd z Brna. Do Hradiště by to mohlo být za 75 minut, což není špatné a do Brodu do 90 minut. Přiznávám, že Brno - Uh za 60 je lepší ale nevím jaké stavby by se musely realizovat aby to vyšlo. Brno - Břeclav - Staré Město bez zastávek je už teď možné za 60 minut při nasazení interpantera.
Čtvrtek, 26. listopadu 2020 - 19:39:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7915
Registrován: 12-2011
Zdeňku, modernizace Vlárské trati v úseku Blažovice - Nesovice je před vypsáním stupně dokumentace DSP/DUSP, poslední stupeň před stavbou, čili studie je už dávno za zády. Úsek Brno - Blažovice zase patří pod akci Brno - Přerov.

Portáši, ano, vycházel jsem ze studie proveditelnosti pro trať Brno - Přerov, kde již budoucí linka R31 Brno - Zlín byla uvažována. Na to jsem pak navazoval svoji práci na úseku Kojetín - Hulín. Tento traťový úsek je zatím jen ve stádiu úvah na realizaci, nicméně k němu ještě žádná studie provedena nebyla, proto jsem si to tenkrát vybral jako téma. Vypadalo to nějak takto odkaz. Nejzajímavější je určitě řešení Hulínskou spojkou, což je takové moje ideové dítě [happy] Využila by částečně těleso původní trati, vedoucí jižně od Hulína. Je mi ale jasné, že k její realizaci by nejspíš pro vysoké náklady nedošlo.
Čtvrtek, 26. listopadu 2020 - 21:17:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 758
Registrován: 2-2011
Vypadá to, že tu jsou 2 dobře informovaní diskutující.
intelpetr:
"Zdeňku, modernizace Vlárské trati v úseku Blažovice - Nesovice je před vypsáním stupně dokumentace DSP/DUSP, poslední stupeň před stavbou, čili studie je už dávno za zády. Úsek Brno - Blažovice zase patří pod akci Brno - Přerov."
Vůbec mě to nepotěšilo ale co se dá dělat. Díky, jsi u lepšího zdroje narozdíl ode mě.
V tom případě by mě zajímalo:
Priapos:
"To v dohledné době bohudík nebude, budou chybět peníze na takovéto zbytečnosti."
Co je ta "dohledná" doba a odkud berete tu jistotu, že "to" nebude?
Čtvrtek, 26. listopadu 2020 - 21:26:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7916
Registrován: 12-2011
Na modernizaci Vláry bude potřeba přes 9 mld. Kč, a ty zřejmě v dohledné době nebudou, vzhledem k tomu, co se státním rozpočtem udělala pandemie covid19 a amatérská vláda premiéra Ing. Andreje Babiše.