| Diskuse » Železnice » Historie železnic | « předcházející | další » |
Historie železnicdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6243 Registrován: 6-2002 
|
Něco k vyosení v Chocni![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 6-2021 |
Dobrý den, měl by někdo přehled, které výtopny patřily pod, krátkou dobu fungující, ŘSD Praha-Sever? Děkuji |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 1-2019 |
Kamarád prý našel pár jízdenek při vyklízení. Tak mi nějaké vyfotil ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3812 Registrován: 12-2020 |
Paráda. A zachovalé![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3833 Registrován: 7-2005 |
ad 464.201 - podle "Ročenky" pro rok 1926 mělo ŘSD Praha-Sever výtopny Cheb (s pobočnými výtopnami ve Falknově n.O. a Karlovy Vary) Chomutov (s pobočnými výtopnami v Lužné-Lišanech a Žatci) Kralupy nad Vltavou Louny Podmokly n.L. (s pobočnými výtopnami v Děčíně a Louce-Horním Litvínově) Ústí n.L. Louny (správa provozu) / vozba na zestátněných místních drahách Raději doplním, že i pod pobočnými výtopnami byly další podřízené služebny (dnešními slovy strojové stanice). Takže třeba pod Lužnou jsou vedeny Kolešovice. Pod Děčín spadaly překladiště Děčín a Loubí. Pod Louka-Horní Litvínov byly "strojovky" v Hrobu (vedeno 8 strojvůdců, 10 topičů) a v Moldavě. |
|
Voyageur
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 5-2019 |
 Petr_vlček:"No skrz mělnickou elektrárnu bys hádám dnes už neprojel. Ne že by to nešlo fyzicky - ale nešlo by to papírově. Stejně jako by dnes nešlo odklonovat z 090 z Vraňan přes Straškov do Roudnice což se taky událo." ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Přes elektárnu jsem nejel, ale vím že se tamtudy nějaký čas jezdilo. |
|
Voyageur
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 5-2019 |
Lepenkové jízdenky vždy potěší. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3826 Registrován: 12-2020 |
Odklonem přes Straškov jsem jel, úvratí, ve směru z Roudnice do Vraňan. Jen si nevzpomenu kdy to bylo. Díky za připomenutí.[vypravci] Přes Straškov jezdily odklony několikrát. Při nehodách na trati 090 nebo výlukách na 110. To zase bylo Vraňany - Straškov - Zlonice. Tam už dnes není co odklánět, když na 110 žádné R/Sp a náklady nejezdí. A z 090 by to teoreticky asi stále šlo, jenže to by musely být diesely, navíc malá kapacita a mnoho R, Ex. A vlečka elektrárny to je kvalitní objezd, ale dnes máme takovou byrokracii, že toto by asi už nešlo. Dnes radši vlak zrušíme bez náhrady ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") V Japonsku, když se vlak opozdi o minutu, cestujici jsou nervozni. V Československu se někdy stane, že vlak nejede vubec. Lide jdou domů a řeknou si zítra je taky den ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
T4783363
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1232 Registrován: 2-2006 
|
Neměl by prosím někdo ponětí, jestli budova zastávky Červené Poříčí byla postavena podle nějaké normálie (KKStB)? Případně podle jaké? Kdyby existoval plánek, bylo by to skvělé. Zastávka byla zprovozněna v roce 1902, služba v domku byla zrušena někdy na přelomu 70. a 80. let a domek byl odstraněn snad kolem roku 2010. Také bych byl moc rád za fotografii z jakéhokoliv provozního období. Zatím jsem sehnal pouze tento nekvalitní obrázek části budovy: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3839 Registrován: 7-2005 |
ad Červené Poříčí - šlo o trať kkStB (ex EPPK) a ta měla samozřejmě i normálie pro objekty čekáren nebo čekáren s prodejnou jízdenek. V dané době se zastávky otvíraly z popudu okolních obcí, které na ně musely finančně přispět Podle podkladů Generální inspekce proběhla pochůzka projektu zastávky v roce 1901 a zastávka byla, stejně jako sousední, otevřena 1.5.1902.(evidence SŽDC z roku 2004 u budovy uváděla rok stavby 1900....) Je několik možností jak ověřit původní vzhled, jen to znamená vyrazit do archivu v Nepomuku či Praze a zkusit zahrabat ve starých papírech / plánech. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5264 Registrován: 7-2017 |
Modela, což byl za minulého režimu účelový podnik modelářských odborností Svazarmu, vydal (dokonce nejméně dvakrát - 1977 a 1983) ve své řadě železničně modelářských publikací také brožuru A-3 Plánky kolejišť pro náročnější modeláře. V kapitole o úvraťových stanicích se nachází tento plánek: Ani po těch desítkách let nevím, zda se jedná o fikci autora (který btw nikde v publikaci není uveden, ale vše ukazuje na Vladimíra Zusku) nebo jestli podobné uspořádání úvraťové stanice někde u ČSD někdy skutečně existovalo. O úvraťových výjezdech z uzlových stanic typu Turnov nebo Mladá Boleslav samozřejmě vím a neptám se na ně; jde mi o uspořádání na obrázku, tj. v nácestné úvraťové stanici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30795 Registrován: 5-2002 
|
Už podle zakázané kombinace "LS" jde spíš o fikci...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5265 Registrován: 7-2017 |
ZZ protentokrát nechme stranou. Mně jde hlavně o ten úvraťový vjezd/výjezd přes šturc, do kterého se má vejít celý vlak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16775 Registrován: 5-2004 |
nevypadala nejak stanice girliste na trati do aniny? Do ni se snad uvratilo v tunelu. Jo, bylo to z pokracujici trati, ne sturcu. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5266 Registrován: 7-2017 |
Nermusíme chodit až tak daleko. Podobný případ je Dolní Polubný, ale tam jde podobně jako v těch Karpatech o něco jiného: O to, že by staniční/vlečkové koleje byly v příliš krutém spádu, takže se umístily mimo trasu trati tak, aby byly na vrstevnici nebo v přijatelném stoupání/klesání - v bývalé k. u. k. monarchii řekněme do 2 - 2,5‰. (Pokud si dobře vzpomínám, podobné případy byly tuším i někde ve Štýrsku.) Můj případ je evidentně jiný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1569 Registrován: 11-2021 |
Mně napadl Brloh, hned jak jsem to viděl, ale to nebyla stanice. Tisovec před přeložkou? Výhodou tohoto uspořádání je, že to stoupání do stanice je celé krásně vidět a může být skoro v přímé. K zakázané zkratce LS:nebývalo zvykem být příliš konkrétní. Maruna píše o Brně jen jako 'velkém městě' a sám Zuska o Rakovníku jako 'středně velké stanici' ještě v roce 88. Edit: zatracená autokoberce! (Příspěvek byl editován uživatelem původní.gp.) |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5267 Registrován: 7-2017 |
![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Bingo. V tomto ohledu byli dokonalí soudruzi z NDR. Tam se při publikování kolejových uspořádání skutečných stanic a výkresů drážních pozemních staveb v modelářských knihách a časopisech používalo v zájmu utajení smyšlených a/nebo zkomolených názvů ještě v 80. letech. Zdá se, že ano, děkuji. Přinejmenším principiálně to odpovídá. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5268 Registrován: 7-2017 |
Nerozumím. |
|
T4783363
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 2-2006
|
Kpy: kdyby kamarád nevěděl, co s těmi jízdenkami, rád je od něj koupím, nebo za něco vyměním  Zdepa: děkuji! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16776 Registrován: 5-2004 |
No a podobnej je i nekdejsi neuwelt za harrachovem. Jen si nejsem jistej jestli to nebyly jen 2 sturce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1570 Registrován: 11-2021 |
DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5269 Registrován: 7-2017 |
Petr_vlček: "No a podobnej je i nekdejsi neuwelt za harrachovem. Jen si nejsem jistej jestli to nebyly jen 2 sturce." V Německu bylo takových případů typu "2 šturce" víc, třeba St. Katharinen ve Westerwaldu, ale tam to vzniklo po válce postupnou redukcí kdysi frekventovaných stanic, často i v důsledku rozhodnutí o jejich poválečné neobnově nebo postupném útlumu; zdá se, že v západní části Německa poškodil v r. 1945 víc železnic ustupující wehrmacht než spojenecké armády, a obnovovaly se hlavně důležité magistrály a tratě ve velkých aglomeracích. Navíc bylo několik desítek traťových úseků přerušeno vnitroněmeckou hranicí a v jejím okolí tímto způsobem také vznikaly různé zhovadilosti, nicméně to už je všechno pryč - po sjednocení Německa se skoro nic z toho nebovilo. Máš k tomu Neuweltu něco víc? |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5270 Registrován: 7-2017 |
původní.gp: "DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol." Děkuji. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5271 Registrován: 7-2017 |
původní.gp: "DH: Brloh byla schwarzenberská lesní vlečka nad Vimperkem, tam se taky vytáhnul do kopce na šturc celej vlak a zamkl se tam. Viz PN D3 Vim-Vol." Později vlečka Vojenských lesů a statků, armáda ji opustila cca 2001, spolu s dalšími armádními objekty ji (snad) mělo získat město Vimperk, ale současný stav neznám. V PND3 z r. 2006 je toto: Jak je dlouhý ten šturc od výhybky V3 doleva? Jestli bylo možné vlak na vlečce zamknout, tak by bylo logické, kdyby byl stejně dlouhý jako ta kolej 103. Ještě v 60. letech tu byla v jízdních řádech uvedena osobní zastávka, bohužel přesně nevím, kdy byla zrušena. 1962? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16777 Registrován: 5-2004 |
Nekde mam knihu polskou zeleznice ve szklarske porebe, jen nevim kde zrovna je.. Kdysi tak 1976 jsme tam prolezli na cerno pres caru, uz si ale nevybavuju jestli tam byla na konci vyhybka nebo ne. Byly tam a to jeste v devadesatejch brany od elektrifikace a ty sturcy byly zadratovany |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3848 Registrován: 12-2020 |
Dědek Hank: skoro to odpovídá nákladišti na vlečce v Dolním Polubném, Tam ale byly jen tři kusé koleje. výhybna Neuwelt byla čistou výhybnou, později tam byla ještě šturcová kolej směrem k Harrachovu. Girlisti u Aniny to taky odpovídá jen orientačně. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5272 Registrován: 7-2017 |
Neodpovídá. Dolní Polubný ani ta díra v Karpatech, která je principiálně úplně stejný případ jako Dol. Polubný, nejsou úvraťové stanice. Já hledám úvraťovou stanici. Ale první odpověď už tu padla. Nejblíž tomu mému plánku asi bylo uspořádání Tisovce před vybudováním přeložky. Takže teď tu otázku pozměním: Bylo takových případů u ČSD víc? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1028 Registrován: 1-2004 
|
dědek_hank: Na Brlohu byla úvrať dostatečná - viz stav konec dubna 2016: |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5273 Registrován: 7-2017 |
Canfranc 1028: Děkuji za pěknou dokumentaci. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9378 Registrován: 1-2007 
|
dědek_hank: Jak je dlouhý ten šturc od výhybky V3 doleva? V PPŘ z roku 2007 píší, že užitečná délka koleje č. 101 je 300 metrů.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5274 Registrován: 7-2017 |
BmbČ 9378: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1571 Registrován: 11-2021 |
Podle základní mapy 10 má ta kolej 190 m, podle ortofoto je to od námezníku ke šturcu, teda k pražci na konci, 365 m. Klame mě paměť: Zuska 88 psal o 'konkrétní uzlové stanici'. |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 7-2017 |
|
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze